Hlavní obsah

V Argentině objevili kosti dosud neznámého dinosaura s obrovskými bodlinami

Novinky,

Paleontologové potvrdili, že fosilní nález z argentinské Patagonie z roku 2013 je vskutku pozoruhodným druhem pravěkého dinosaura. Býložravec s dlouhými ostny na krku žil v období před zhruba 140 miliony let. Informaci tento týden přinesl odborný server Phys.org. Repliku šíje a lebky – stejně tak model, jak mohl tvor zčásti vypadat – nyní vystavují v metropoli Buenos Aires.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: V Buenos Aires vystavili kostru vzácného dinosauraVideo: FUNDACION AZARA MAIMONEDES, Reuters

 
Článek

Čtyřnohý dinosaurus dostal jméno Bajadasaurus pronuspinax. První slovo odkazuje na místo objevu, které je nedaleko geologického útvaru Bajada Colorada, druhé souvisí s dlouhými ostny.

Šlo o živočicha patřícího do rodiny sauropodů, kteří žili v druhohorách od pozdního období triasu (zhruba před 230 miliony lety) až do doby pozdní křídy (před 70 miliony lety). Od těch známých se však nový vzácný objev lišil.

„Sauropodi jsou velcí dinosauři s dlouhými krky i ocasy. Dosahovali délky až 40 metrů. Tento nový je ale specifický, na délku měl asi jen devět nebo deset metrů,“ popsal argentinský paleontolog Pablo Gallina.

„Jedná se skutečně o nový druh dinosaura, který jsme našli v roce 2013, a konečně to můžeme světu potvrdit. Bajadasaurus disponoval jedinečnými vlastnostmi. Nalezli jsme velkou část lebky – ta je velmi dobře zachovalá – a některé krční obratle, rovněž značně dlouhé ostny směřující dopředu, což podtrhuje zajímavý vzhled tvora,“ poznamenal dále podle agentury Reuters.

Odradit vetřelce?

Vědci tvrdí, že hroty zřejmě byly pokryty keratinem (laicky rohovina) podobným tomu, který je součástí rohů některých dnešních savců, stejně tak je i v lidských vlasech a nehtech. I proto, že šlo o býložravce, se nicméně věří, že bodliny sloužily primárně pro obranu, nebo přesněji k tomu, aby potenciálního útočníka odradily.

Odborníci se domnívají, že to byly jen holé kosti, maximálně potažené kůží, tudíž se snadno zlomily, pokud na ně zaútočilo jiné zvíře. Mohly sloužit ale i k lákání partnerů.

Podle další hypotézy výrůstky pomáhaly zvířeti při regulaci teploty. Možná měl tento dinosaurus podle paleontologa Galliny mezi ostny masité hrby, které fungovaly podobně jako u velbloudů.

Foto: Profimedia.cz

Veleještěr Giganotosaurus carolinii

Podle studie zveřejněné v časopise Nature trávil bajadosaurus naprostou většinu času ohnutý a živil se rostlinami na zemi. Zároveň s určitou pravděpodobností fungoval jako kořist pro největšího známého masožravého dinosaura.

Kosti velkého Giganotosaura carolinii byly objeveny ve stejné části Argentiny v roce 1993. Dravý teropod žil zhruba ve shodné době, připomněla agentura AFP.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám