Hlavním tématem školského ombudsmana zůstává nadále řešení šikany a problematika nezdravého klimatu na školách. Nechybějí ani jeho návštěvy školských zařízení.

„V novém školním roce doporučuji se nadále zaměřovat na pozitivní klima ve školách, protože to sbližuje jak učitele a žáky, tak vedení školy i rodiče,“ prohlásil Hrzal.

Uvažuje proto o společném jednání organizací, které se klimatem ve školách zabývají, jako jsou například Linka bezpečí, projekt Nenech to být nebo sdružení AISIS, s cílem propojit jednotlivé programy a najít vhodnou formu spolupráce, aby to bylo pro terén přínosné.

Pozdní řešení šikany

„Při šetření šikany ve školách jsem často zjistil, že jsou školy, které šikanu řeší nedostatečně. Obvykle nepřikládají význam prvním, často skrytým náznakům šikany. Řešení přichází až ve chvíli, kdy se šikana projeví ve formě fyzického napadení. Ani postih agresorů není adekvátní a neodpovídá metodickému pokynu ministerstva,“ upozornil.

Setkává se i s obavou pedagogů, aby se o problémech nedozvědělo vedení školy, které často nevhodné chování žáků a studentů považuje za selhání pedagoga.

ČTĚTE TAKÉ:
Do projektu proti šikaně se zapojilo 846 škol

Tazatelé píšící o vztahových záležitostech v jejich škole jsou odkazováni nejprve na jednání se samotným vedením – pokud to nefunguje, tak na zřizovatele, případně na Českou školní inspekci (ČŠI).

Problematika výběru ředitelů

Co se týká konkurzů na ředitele, resort školství připravuje návrh změn v jejich pravidlech. Pro úpravy ve vyhlášce se vyjádřili někteří poslanci sněmovního školského výboru, kteří kritizovali, že výsledek konkurzu není pro zřizovatele závazný. Zástupci měst a obcí, obvyklých zřizovatelů škol, s případnými změnami svých pravomocí nesouhlasí.

„Zřizovatelé mají odpovědnost za chod škol, proto by měli mít i pravomoc si ředitele školy vybrat,“ tvrdí Svaz měst a obcí. [celá zpráva]

To, že by bylo vhodné, aby se zřizovatel vždy řídil rozhodnutím výběrové komise, si však myslí právě i školský ombudsman Hrzal. „Ředitelé si stěžovali zejména na plošné vyhlašování konkurzů, nesouhlasili dále s tím, že konkurz má pro zřizovatele pouze doporučující charakter,“ uvedl již v červenci. [celá zpráva]

Ne vše je v kompetenci MŠMT

Kromě šikany a konkurzů Hrzal v minulém školním roce řešil také dotazy ohledně nepřijetí dětí do mateřských, základních i středních škol, dotazy týkající se přezkumů maturit či stížnosti na samotný průběh těchto zkoušek.

Časté byly také stížnosti na inkluzi, zvláště na konkrétní negativní dopady nesprávné inkluze na ostatní žáky a studenty.

„Druhý rok mého působení ve funkci potvrdil, že funkce má smysl a je přínosem v komunikaci mezi ministerstvem, pedagogy a veřejností. Školský ombudsman je vnímán jako důvěryhodná nestranná osoba, na kterou se mohou zaměstnanci škol, rodiče i žáci a studenti obracet se svými dotazy a problémy. Této důvěry si vážím,“ stojí v Hrzalově výroční zprávě.

Negativně je podle něj vnímán jen fakt, že některé stížnosti nespadají do kompetencí MŠMT (např. oblast pracovně-právních vztahů). „Žadatelům je pak doporučeno obrátit se na příslušný inspektorát práce, případně další možnost, a to řešení sporu podáním žaloby na ochranu osobnosti či pomocí antidiskriminačního zákona u soudu,“ vysvětlil školský ombudsman.