O první start k luně se pokusili Američané v srpnu 1958, ale kvůli selhání turbočerpadla v nosné raketě se jim to nepovedlo. Podobně dopadli i Rusové o měsíc později, kdy se raketa rozpadla kvůli silným vibracím. Během dalších měsíců se podniklo několik dalších podobně neúspěšných letů.

Sonda stále krouží kolem nás

Částečně úspěšným se stal až čtvrtý ruský let k Měsíci, byť vlastně šlo o neúspěch. Došlo k tomu 2. ledna 1959 a sonda Luna 1 měla na Měsíci přistát, ale navigační chybou (systém předávání povelů k lodi nepočítal s časem putování signálu) kolem něj proletěla ve vzdálenosti 6000 kilometrů.

Sonda Luna 1

Sonda Luna 1

FOTO: Ruská akademie věd

Bylo to ale první člověkem vyrobené těleso, které uniklo z vlivu zemské gravitace a dodnes krouží kolem naší planety. Mise přinesla mnoho nových věcí – zjistilo se například, že Měsíc nemá silné magnetické pole, poprvé byl rovněž zaznamenán sluneční vítr.

Luna 10 obíhala Měsíc ve vzdálenosti 2-3 tisíce km. Na palubě měla i oscilátory, které generovaly melodii Internacionály a její tóny se přenášely na Zemi.

Američané uskutečnili podobný let o dva měsíce později s názvem Pioneer 4. Cílem byl průlet kolem Měsíce, který se podařil, nicméně motor druhého stupně nosné rakety hořel příliš dlouho, tudíž sonda proletěla kolem Měsíce v mnohem větší vzdálenosti (60 000 kilometrů), než se plánovalo. Nebylo tak možné pořídit jeho fotografie.

Příprava sondy Pioneer 4

Příprava sondy Pioneer 4

FOTO: NASA

I další úspěch si připsali Rusové, když 13. září 1959 přistáli na povrchu Měsíce. Šlo o sondu Luna 2 (mezi Lunou 1 a 2 byl ještě jeden neúspěšný start), jejímž cílem byl dopad na lunární povrch a potvrzení předchozích měření, zkoumání hustoty atmosféry a pořízení fotografií povrchu.

Sondy Luna 1 a Luna 2

Sondy Luna 1 a Luna 2

FOTO: Ruská akademie věd

O necelý měsíc později zopakovali Rusové svůj úspěch misí Luna 3, která na Zemi odvysílala první snímky odvrácené strany Měsíce.

Luna 3

Luna 3

FOTO: Ruská akademie věd

První snímek odvrácené Měsíce, který spatřili obyvatelé Země.

První snímek odvrácené strany Měsíce, který spatřili obyvatelé Země.

FOTO: Ruská akademie věd

Složitá přistávání

Na další výrazný pokrok v průzkumu Měsíce, měkké přistání na jeho povrchu, muselo lidstvo čekat dlouhých sedm let. Úspěch byl opět na straně Rusů, i když nutno poznamenat, že až po několika letech marných pokusů. První sondu, která se neměla o měsíční povrch při dopadu rozbít, vyslali už v roce 1962, avšak úspěch se dostavil až v únoru 1966.

Kromě toho, že sonda Luna 9 pořídila první fotografie z povrchu Měsíce a zároveň jiného vesmírného tělesa než Země, získali vědci odpověď na otázku, zda se sonda propadne do měsíčního povrchu, nebo jestli bude natolik pevný, aby ji unesl. Nepropadla se.

Luna 9 rozložená po přistání

Luna 9 rozložená po přistání

FOTO: Ruská akademie věd

Posloupnost ruských úspěchů pokračovala i nadále, v březnu 1966 umístili na oběžnou dráhu Měsíce první družici. Byla jí Luna 10, která obíhala ve vzdálenosti dva až tři tisíce kilometrů.

Kromě vědeckého vybavení nesla na palubě oscilátory, které pomocí speciálního programu generovaly melodii Internacionály a její tóny se přenášely na Zemi. Stalo se tak poprvé v historii, že byla vesmírem přenášena hudební melodie.

Luna 10

Luna 10

FOTO: Ruská akademie věd

V té době nikdo nepředvídal, že jen tři a půl roku poté Američané po přistání na Měsíci zapíchnou do jeho povrchu svoji vlajku.

Mise Apollo

V závodu o dobytí Měsíce začali Rusové prohrávat v prosinci 1968, kdy americká posádka mise Apollo 8 desetkrát obkroužila Měsíc.

ČTĚTE TAKÉ:
Před 50 lety Američané vypustili loď Apollo 7, nakročili tak k dobytí Měsíce
Luna 10Země, jak ji zachytila posádka mise Apollo 8 při obletu Měsíce.

Země, jak ji zachytila posádka mise Apollo 8 při obletu Měsíce.

FOTO: NASA

SSSR mezitím pracoval na vývoji dálkově řízených lunochodů. První z nich měl přistát na Měsíci v únoru 1969, avšak nosná raketa explodovala při startu.

O několik měsíců později, v červenci 1969, úspěšně přistála mise Apollo 11 na měsíčním povrchu (Armstrong a Aldrin z NASA), čímž Rusové ustoupili do pozadí.

Přistávací modul nesoucí Neila Armstronga a Edwina Aldrina k Měsíci

Přistávací modul nesoucí Neila Armstronga a Edwina Aldrina k Měsíci

FOTO: NASA

Astrunaut Edwin Aldrin sestupuje na měsíční povrch.

Astronaut Edwin Aldrin sestupuje na měsíční povrch.

FOTO: NASA

Lunární modul na své cestě zpět k velitelskému modulu.

Lunární modul na své cestě zpět k velitelskému modulu.

FOTO: NASA

Pauza na čtvrt století

Do roku 1976 proběhlo ještě pět dalších amerických pilotovaných přistání na Měsíci, vysazení dvou sovětských lunochodů a odběry vzorků měsíčního povrchu. Pak se přímý průzkum Měsíce na dlouhých 24 let zastavil a i později další práce probíhaly z oběžné dráhy.

Lunochod

Lunochod

FOTO: Ruská akademie věd

Změnu přinesla až v roce 2003 Evropská kosmická agentura (ESA), která ukončila misi SMART-1 nárazem sondy do měsíčního povrchu. Slibovala si od toho simulaci pádu meteoritu a odkrytí hlubších částí půdy pro spektroskopickou analýzu jejího složení a přítomnosti ledu.

Snímek z mise SMART-1

Snímek z mise SMART-1

FOTO: ESA

Na to v roce 2008 navázala indická mise Čandrajána-1, kdy těsně před rozbitím sondy o povrch přístroje potvrdily přítomnost ledu v měsíční půdě. Objev ledu o necelý rok později potvrdila i americká sonda LCROSS.

Start indické mise Čandrajána

Start indické mise Čandrajána

FOTO: ISRO

Start nosné rakety Atlas V mise LCROSS

Start nosné rakety Atlas V mise LCROSS

FOTO: NASA

K úspěchům roku 2013 patří přistání čínské sondy Čchang-e 3 s vozítkem Jü-tchu, které jako první zkoumalo měsíční povrch do hloubky 30 metrů.

Čínské vozítko Jü-tchu

Čínské vozítko Jü-tchu

FOTO: NASA

Do konce příštího roku je naplánováno přistání tří vozítek z Číny, IndieSpojených států, která budou pokračovat v geologických průzkumech. Čína a Indie pošlou na Měsíc klasické vozítko, Američané použijí sondu Lunar Scout, která se bude pomocí raketového motoru přesouvat na různá místa. Unikátní na ní je i to, že patří soukromé společnosti Moon Express a má na Měsíci hledat nerostné suroviny.

Jak vidno, pomalu se rozjíždějí nové závody v průzkumu přirozeného zemského souputníka.

Rusko se navíc zřejmě nezapojí do amerického projektu budování první vesmírné stanice obíhající kolem Měsíce, přestože se na tom loni s Američany dohodlo. V září to oznámil šéf ruské vesmírné korporace Roskosmos Dmitrij Rogozin. Podle něj Rusové vytvoří vlastní stanici, případně se dohodnou s partnerskými státy. [celá zpráva]