Kraje se shodují, že chybějící jednotná minimální hranice úspěšnosti v přijímacím řízení umožňuje i přijímání žáků, kteří nemají pro studium na střední škole předpoklady, což se v celkovém důsledku negativně podepisuje na úrovni vzdělávání.

Rozdílná kritéria u každé školy

Stanovení podmínek pro přijetí žáků je nyní plně v kompetenci každého ředitele střední školy, kritéria se tedy mezi jednotlivými zařízeními značně liší.

Jsme připraveni o zavedení bodové hranice pro přijetí se zřizovateli škol diskutovat. Nejprve ale budeme chtít slyšet, co přesně si od toho slibují a jak si jeho fungování představují.MŠMT

„Nadále odmítáme nést jako zřizovatelé středních škol odpovědnost za kvalitu vzdělávání ve středních školách, jestliže nemáme kompetenci tuto kvalitu ovlivnit,“ zdůraznila předsedkyně Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Zejména na některé typy škol jsou podle ní přijímáni také žáci s nedostatečnými studijními předpoklady, a to se odráží v přecházení studentů mezi školami a následně ve špatných výsledcích maturitních zkoušek.

„Kraje by měly mít možnost se jako zřizovatelé středních škol podílet na tvorbě podmínek pro zvýšení úrovně vzdělávání. Mohou tak zároveň zabránit neúčelnému a mnohdy neefektivnímu vynakládání finančních prostředků do regionálního školství,“ dodala. Určená bodová hranice se má podle asociace týkat všech kol přijímaček.

Nedostatek kvalitních absolventů

Po změně volají i někteří zaměstnavatelé v regionech, kterým se nelíbí, že mezi absolventy škol například chybějí kvalifikovaní pracovníci technických profesí. Proto kraje žádají ministra školství Plagu o urychlená legislativní opatření, přičemž jsou prý ochotny být nápomocny a o navrhované změně dále jednat.

A co na to MŠMT? „Jsme připraveni o zavedení nástroje ohledně bodovacího systému se zřizovateli škol diskutovat. Na začátek však budeme od krajů chtít slyšet, co přesně si od zavedení tohoto nástroje slibují a jak si jeho fungování v praxi představují,“ napsal Novinkám resort.

Podle úřadu má jít o odbornou debatu, ve které kromě názoru zřizovatelů bude vycházet rovněž z názorů odborníků z praxe – ředitelů škol, učitelů a dalších odborníků na vzdělávání.