Slunce u nás 21. června setrvává 16 h 22 min. nad obzorem a jen 7 h 38 min. zbývá pro letní noc. V aktuálním období jsou v ČR noci hodně světlé a úplně se nesetmí. Po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.

Na obratníku Raka Slunce prochází o letním slunovratu nadhlavníkem, naopak na severním polárním kruhu nezapadne ani o půlnoci a bude se pomalu posouvat nad severním obzorem.

„Toto pověstné půlnoční Slunce bychom mohli zahlédnout i od nás, pokud bychom se o půlnoci dokázali vznést nad krajinu do výšky 280 kilometrů. Svítilo by oslnivě a čistě bíle nad severem a ozařovalo by všechny umělé družice, které v té době nad střední Evropou prolétají. Proto je v červnu vidět nejvíc umělých družic. Vypadají jako hvězdy a tiše se pohybují všemi směry mezi skutečnými hvězdami,“ vysvětlil Pavel Suchan z České astronomické společnosti.

Poprvé od roku 1796 začne léto o den dříve

Proč nepřipadá datum letního slunovratu vždy na 21. červen?

1) Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní 5 hodin 49 minut. Proto se okamžik letního slunovratu opožďuje každý následující rok o oněch přebývajících 5 hodin a 49 minut. Zařazením přestupného roku se okamžik letního slunovratu „předběhne“ o 24 h – 5 h 49 min = 18 h 11 min., takže může dojít i ke změně data na 20. červen.

2) V našem gregoriánském kalendáři vystupuje 400letý cyklus. Rokem 2000 jsme vstoupili do nového cyklu a na jeho začátku vzniknou největší rozdíly. Proto v první polovině 21. století připadne letní slunovrat 41krát na 21. 6. a devětkrát na 20. 6., pokud vycházíme ze středoevropského letního času. Na 20. červen připadne letní slunovrat v letech 2020 (poprvé od roku 1796), 2024, 2028, 2032, 2036, 2040, 2044, 2048 a 2049.

3) K pomalým posunům dochází i změnami zemské dráhy. V současnosti je z ročních dob nejdelší léto a velmi zvolna se ještě prodlužuje. O 6 hodin a 29 minut se prodlouží do roku 3000 a ještě v roce 4000 bude léto o 6 hodin 43 minut delší než dnes. Teprve poté se začne zkracovat.

4) Vzácně může slunovrat nastat i 22. června, což se naposledy sice stalo v roce 1975, jenže další první letní den tohoto data bude až v roce 2203.

Astronomické úkazy roku nabídne 27. červenec

Vědci doplňují, že nejzajímavější astronomické úkazy letošního roku nás čekají právě v letním období, a to hned v jeden den. Tím bude 27. červenec. Ten den nastane úplné zatmění Měsíce, při kterém Měsíc projde středem zemského stínu, a bude tedy tmavší, než tomu bývá při jiných zatměních. Fáze úplného zatmění bude trvat nejdelší možnou dobu: 1 hodinu a 44 minut.

„Takové zatmění Měsíce jsme naposledy mohli pozorovat v roce 2011 a další nás čeká až v roce 2029,“ poznamenal Suchan.

Na 27. července rovněž připadá takzvaná Velká opozice Marsu, kdy se po dvou letech rudá planeta dostane opět blízko k Zemi a její kotouček v dalekohledech bude větší – bude tak možné pozorovat lepší detaily na planetě.

Tato opozice Marsu se Sluncem nebude tak rekordní jako ta z roku 2003, přesto se Mars 31. července přiblíží k Zemi na téměř rekordních 57,5 miliónu kilometrů. Jeho dobrá pozorovatelnost bude trvat od poloviny července do konce první srpnové dekády.