Veřejné školství je všeobecně dostupné v mnoha zemích. Věk povinné školní docházky se však různí. Zatímco v České republice platí pro děti od šesti do 15 let, ve Spojených státech se základní škola absolvuje od pěti do 14 let a ve Francii mezi šestým a 16. rokem. V Itálii ZŠ trvá 12 let, v Německu naopak jen čtyři roky.

Francouzské třídy se značí v obráceném pořadí

Odlišnosti lze najít také v rozdělení úrovní primárního vzdělávacího systému. Ve Francii se pětiletý první stupeň označuje řadovými číslovkami v obráceném pořadí od jedenáctky. Druhý stupeň trvá čtyři roky, od šesté do třetí třídy, a je ukončen diplomem.

Odlišná je i francouzská středoškolská maturita, protože obsahuje více předmětů než u nás. Všeobecné školy mají tři varianty, a technické dokonce sedm.

Systém vzdělávání se liší i v rámci státu

V Německu si žáci po základní škole vybírají mezi hlavní školou, která poskytuje všeobecné vzdělání, reálnou školou nebo gymnáziem. Reálná škola je přípravným stupněm pro studium na střední škole a gymnáziu. Gymnázium je obsahem učiva srovnatelné s českými gymnázii a končí maturitou.

„V posledních letech v Německu vznikají též takzvané souhrnné školy, které slučují všechny tři typy škol. Školství zde navíc není jednotné, jeho konkrétní podobu určují jednotlivé spolkové země. V současné době tu proto existuje 16 různých vzdělávacích systémů,“ přiblížila Andrea Vedralová ze vzdělávací společnosti Škola Můj Projekt, pod níž fungují školka, ZŠ a gymnázium v Sokolově a ZŠ v Praze.

Také v USA se vzdělávací povinnost i struktura vzdělávání v různých státech liší. Ve většině škol je základní škola rozdělena do tří stupňů, které trvají dohromady až 13 let. Poté žáci přecházejí na takzvanou college, jež nabízí obory různého zaměření a je zakončena diplomem, jehož českým ekvivalentem je vysokoškolský bakalářský titul.

Tyto školy mohou být též součástí univerzity. Studenti kromě běžného známkování sbírají i body GPA a semestr zakončují závěrečnými testy, které tvoří 15 procent výsledné známky, což v ČR není běžnou praxí.

Soukromé školy jsou v zahraničí výsadou nadaných

V zahraničí se oproti tuzemsku častěji navštěvují soukromé školy. Průzkum ČSÚ ukázal, že zatímco v sektoru základních neveřejných škol se v ostatních zemích střední Evropy vzdělává průměrně 11,1 procenta žáků, u nás jen 1,3 procenta žáků.

Obdobná situace panuje i v případě soukromých středních škol. Zde je podíl sice díky víceletým gymnáziím o něco vyšší, ale stále se jedná pouze o 2,4 procenta studentů oproti středoevropskému standardu 14,4 procenta.

Ve Francii má až 30 procent lyceí, tedy vyšších středních škol, privátní charakter, v USA pak podle portálu JustLanded studuje soukromou školu až 10 procent všech dětí. Na rozdíl od ČR zde existují většinou také školy rozdělené podle pohlaví, některé z nich jsou sponzorovány náboženskými skupinami, vyučují v cizím jazyce či se zaměřují uměleckým či sportovním směrem.

V Polsku navštěvuje soukromé VŠ až třetina všech studentů.

Soukromé školství je v zahraničí obvykle výsadou nejnadanějších dětí, jeho absolvování také většinou znamená snadné přijetí na prestižní univerzitu. Společným prvkem českého a zahraničního soukromého vzdělávání je však alternativní přístup.

„Soukromé školy obvykle prohlubují zájem o jednotlivce, jeho zájmy, schopnosti a dovednosti, které podporují. Panuje tu spíše rodinné prostředí a studenti získávají i další přidané hodnoty, například rozšířenou výuku cizích jazyků, využití moderních technologií, mezinárodní stáže a studijní pobyty. Důležitý je i osobnostní rozvoj dítěte, rozvoj jeho silných stránek a individuální přístup,“ vysvětlila Vedralová.

Podobně jako u základního a středoškolského vzdělání zaostává Česko i v počtu studentů soukromých vysokých škol. U nás tohoto typu vzdělávání využívá pouhá desetina studentů, zatímco v okolních zemích na soukromé VŠ chodí až 24,6 procenta studentů. Největší podíl má Polsko, kde je navštěvuje až třetina všech studentů.

Studium práva či medicíny se řadí mezi profesionální programy, jimž předchází čtyřleté studium jiného oboru.

Kromě toho lze v terciálním vzdělávání najít i další rozdíly. Pro americké vysoké školy je například na rozdíl od nás typické, že je řídí stát nebo církevní instituce. Podle Národního informačního centra pro mládež spadá pod církev v USA dokonce až 25 procent univerzit.

A pokud se někdo v USA rozhodne pro studium práva či medicíny, nejedná se o součást běžných studijních programů jako v ČR, ale řadí se mezi takzvané profesionální programy, jimž předchází čtyřleté studium jakéhokoli jiného oboru.

Školné vyšší než v Česku

Na úrovni soukromého vzdělávání v zahraničí se rovněž odráží výše školného, které zohledňuje věk studenta, pověst a kvalitu školy, stejně tak velikost města, kde škola sídlí. Roční školné v USA začíná obvykle na tisíci dolarech na základní škole a dvou tisících dolarech na střední škole.

V některých regionech dosahuje i 15 tisíc dolarů, což je zhruba 380 tisíc korun za rok. Existují tu však různé systémy finanční podpory ve formě stipendií či voucherů, které využívá třetina jejich studentů.

Odlišnosti najdeme rovněž ve výši školného na vysokých školách. Například v Německu za studium na soukromé vysoké škole zaplatíte přibližně 10 tisíc eur za rok, což je zhruba 270 tisíc korun.

Citelně vyšší školné mají v USA, kde se jeho průměrná výše pohybuje kolem 33 tisíc dolarů, tedy téměř 840 tisíc Kč. Školné mezi vyhledávanými soukromými vysokými školami v tuzemsku se pohybuje řádově v desítkách tisíců.