Test obecných studijních předpokladů je součástí národních srovnávacích zkoušek organizovaných touto společností, které využívají desítky fakult jako součást přijímacích zkoušek.

Výsledek je udáván v percentilu, který vyjadřuje postavení uchazeče ve srovnání s ostatními. Nejvyšší hodnota je 100, což znamená, že nikdo nebyl lepší než daný uchazeč.

Velmi nadaní respondenti, kteří se umístili v pětině nejlepších, byli při studiu VŠ na několika zahraničních pobytech. Alespoň na jednom zahraničním pobytu byli respondenti, kteří při přijímacích zkouškách byli v průměru na 74. percentilu. Uchazeči, kteří se do zahraničí studovat nevydali, byli v průměru na 69. percentilu.

Také respondenti, kteří při studiu absolvovali placenou stáž, měli lepší dispozice než jejich kolegové, kteří na stáži nebyli. Rozdíl v průměrných percentilech těchto skupin studentů byl bezmála 14 bodů.

Pětina nepovažuje VŠ pro práci za užitečnou

Nejvyšší podíl respondentů do šesti let po přijímacích zkouškách dospěl k magisterskému titulu. Byli to lidé, kteří při přijímání na školu prokazovali průměrně lepší předpoklady pro studium. Prakticky stejně bylo respondentů s bakalářským titulem i bez jakéhokoli titulu.

Šest let po zahájení studia pracovalo 61 procent respondentů na plný úvazek, 12 procent dále studovalo. Někteří podnikali a čtyři procenta respondentů byly ženy, které ve druhé fázi výzkumu byly na mateřské dovolené.

Pětina zaměstnaných respondentů nepovažovala pro svou práci za důležité mít vystudovaný nějaký vysokoškolský obor.