Vzhledem k demografickému vývoji studentů vysokých škol ubývá od roku 2010. Tehdy jich bylo bezmála 400 tisíc. Fischer tentokrát očekává pokles v řádech jednotek procent. Také kvůli tomu, že 90 procent financí dostanou veřejné VŠ od státu podle loňského stavu bez ohledu na aktuální počet studentů. Každá univerzita má určité rozmezí počtu studentů, které může přijmout.

Stejná částka, ale přímo v rozpočtu

„Dá se předpokládat, že vzhledem k nastavení financování to bude spíše na dolní hranici tohoto rozmezí,” řekl Fischer.

Na rozdíl od jiných oblastí školství, které od státu dostanou více peněz, budou vysoké školy hospodařit v roce 2017 s přibližně 21 miliardami korun, stejně jako letos.

Tentokrát ale tuto částku budou mít kompletně zahrnutu přímo v rozpočtu. Jedná se o výdaje pouze na veřejné vysoké školy, na kterých loni studovalo 292 578 lidí. Soukromé VŠ na rozdíl od jiných soukromých škol nedostávají od státu nic.

VŠ mají nabídnout uplatnění

Středoškoláci od vysokých škol očekávají zejména dobré uplatnění po studiu, zjistil průzkum agentury STEM/MARK pro Vysokou školu podnikání a práva a Vysokou školu obchodní v Praze. Jako důležitý faktor pro výběr školy to uvedlo 85 respondentů. Následuje kvalita výuky a vyučujících, kterou zvolilo 62 procent středoškoláků.

Středoškoláci by podle tohoto průzkumu chtěli studovat zejména ekonomii, medicínu a sociologii. Z žádaných technických oborů mají zájem především o informační technologie.

Praha je pro studenty výhodnější než Brno, nejlevnější je Plzeň

Při výběru vysoké školy maturanti zohledňují také životní náklady ve vybraném městě. Ty se pokusila vyčíslit studie zpracovaná odborníky z Vysoké školy ekonomické. V Praze, Plzni, Ostravě, Brně, OlomouciLiberci srovnávala náklady vzorového studenta.

Ten bydlí na dvoulůžkovém pokoji na kolejích, stravuje se převážně v menze a částečně také v restauraci, platí si měsíční jízdenku MHD, příležitostně sportuje a chodí za zábavou a na brigádě stráví 16 hodin měsíčně.

Nejvyšší náklady má v Praze, kde by měl utratit 6539 korun měsíčně. Vzhledem k vyšším výdělkům za brigády je ale Praha výhodnější než Brno, kde jsou náklady takřka stejné. Kromě příjmu z brigád tam student potřebuje více než 5000 korun, v Praze je to 4811 korun.

Nejlevněji ze srovnání vyšla Plzeň, kde vzorovému studentovi stačí asi 4000 korun. Je to dané zejména levnějším ubytováním.

Na soukromé školy se stále lze hlásit

Ačkoli akademický rok prakticky začíná, na většinu soukromých škol se studenti mohou ještě hlásit. V republice jich působí asi čtyři desítky, zatímco veřejných škol je 26. Na soukromých VŠ studuje desetina vysokoškoláků. Největší je Metropolitní univerzita Praha, která má více než 5000 studentů.

Soukromé školy se věnují zejména ekonomickým oborům. Školné se podle údajů na webech pohybuje přibližně od 40 do 60 tisíc korun za akademický rok. Studenti soukromých škol bývají často zaměstnaní, zhruba polovina z nich má kombinovanou formu studia. Na veřejných VŠ touto formou studuje čtvrtina lidí.

Vysoké školy se musejí také přizpůsobit nové právní úpravě, která od tohoto akademického roku platí. Do srpna 2017 musejí upravit všechny vnitřní předpisy, jako je například statut, studijní a zkušební řád nebo volební řády. Školy také musejí dotáhnout a uvést do praxe nový systém vnitřního hodnocení kvality.