Představte si dva makaky tonkeánské, Wallace a Yannicka, z nichž první je dominantní a druhý podřízený, před poklopem z plexiskla. Před ně vědci umístili dvě podložky s banány, přičemž jednu vidí obě opice a druhou pouze ta podřízená.

Dokáže Yannick zaznamenat, že Wallace druhou podložku nevidí, a vyvodit z toho, že se nevystavuje žádnému riziku, jestliže se vydá ke druhé podložce, protože ji dominantní opice nevidí?

V centru primatologie v Niederhausbergenu dvě etoložky otevírají poklop, aby opice mohly vstoupit, a sledují jejich chování.

Vědkyně se snaží určit, zda mají makakové některé schopnosti teorie ducha definované koncem 70. let jako schopnost přisuzovat duševní stavy druhému jedinci a vcítit se do něho.

Složité sociální chování

Je teorie ducha vlastní pouze člověku, nebo mají živočišné druhy některé její rysy? Vědci jsou v této otázce rozděleni.

Výzkumy nejprve ukázaly, že velké opice (šimpanzi, bonobové) mají schopnosti, které mohou být interpretovány jako přítomnost teorie ducha, ale v posledních letech je vědci hledají rovněž u zvířat, která jsou člověku vzdálena více, jako jsou malé opice.

Dlouho jsme považovali živočichy téměř za stroje, ale jsou schopni velmi složitého sociálního chování Hélène Meunierová, etoložka

„Snažíme se zjistit, kdy se v průběhu evoluce objevily kognitivní schopnosti,” říká Charlotte Canteloupová, která na toto téma píše vědeckou práci.

„Existuje mnoho předpokladů, že si zvířata nedokážou říci, ‚myslí si to z toho důvodu…‘, ale že přesto mají schopnosti spojené s teorií ducha,” vysvětluje Hélène Meunierová.

Když se člověk otočí zády

„Dlouho jsme považovali živočichy téměř za stroje s chováním ovlivněným reflexy, ale stále více si uvědomujeme, že jsou schopni velmi složitého sociálního chování,” dodává.

Další studie realizovaná v tomto centru ukázala, že si makakové uvědomují některé známky vyjadřující pozornost člověka. Když se k nim člověk obrátí zády, často s ním odmítají komunikovat. Naopak nedělají rozdíl mezi tím, když má člověk oči otevřené, nebo zavřené.

V rozlehlém zalesněném výběhu mají makakové rovněž k dispozici dotekové obrazovky, k nimž se mohou podle libosti přiblížit. Na jedné obrazovce jsou jim promítány krátké kreslené filmy, na nichž postavy jednají rozdílně. Ty byly již promítány malým dětem v Babylabu při univerzitě v Aix-Marseille.

Podle předběžných výsledků této studie se děti dívaly déle, když se na obrazovce objevovali „hodní”, než když tam byli vidět „špatní”, vysvětluje Catherine Wallezová z Babylabu.

Zlepšit podmínky laboratorních zvířat

„Nevíme, zda děti dávají přednost hodným, či zlým postavám, ale již od šesti měsíců věku dokážou pozorovat rozdíly v chování,” vysvětluje. Vědci dlouho soudili, že teorie ducha platí u dětí až ve věku kolem čtyř let.

„Naše výzkumy možná pomohou zlepšit podmínky laboratorních zvířat,” zdůrazňuje rovněž Catherine Cantloupová. „Čím více víme o jejich sociálním chování, tím lépe můžeme uspokojovat jejich potřeby,” dodává.

Centrum v Niederhausbergenu je právě terčem kritiky sdružení na ochranu zvířat, neboť výzkum jejich chování je financován z obchodních aktivit: centrum odchovává čtyřicítku opic určených k lékařskému výzkumu.