Vyšší odborné školy byly zřízeny novelou školského zákona z roku 1995. Nahradily tehdejší pomaturitní studium. Studium je většinou tříleté, u zdravotnických oborů může trvat o půl roku déle. Stejně jako na vysoké školy na ně nastupují maturanti. VOŠ jsou ale zaměřeny více prakticky. Na rozdíl od VŠ mohou vybírat školné nejen ty soukromé, ale také školy zřizované státem nebo krajem.

Méně uznávaný titul

Vzhledem k poklesu počtu maturantů, který je daný demografickým vývojem, se přetahují o uchazeče s vysokými školami. Titul diplomovaný specialista (DiS.), který absolventi VOŠ získávají, je méně známý a uznávaný než titul bakalář (Bc.) pro absolventy tříletého studia na VŠ.

Bohužel vysokoškolské lobby je silné, autonomie vysokých škol je nepřekonatelná.Markéta Pražmová, Asociace vyšších odborných škol

Pražmová je přesvědčena, že kvalita absolventů VOŠ je taková, že by při případném přestupu na VŠ stejného zaměření mohli získávat bakalářský titul za kratší dobu než standardní tři roky.

Zkouška z odborného jazyka

„Absolutorium je velmi náročné. Obsahuje například i zkoušku z odborného jazyka, kterou nemá žádný bakalář. Studenti obhajují absolventské práce, které zpracovávali ve firmách,” řekla.

Novela vysokoškolského zákona, která začala platit na začátku července, to oficiálně umožňuje, ale záleží na každé fakultě, jak se k tomu postaví. Zatím tomu veřejné vysoké školy nakloněny nejsou, i když snaha VOŠ trvá už nějakých patnáct let.

„Bohužel vysokoškolské lobby je silné, autonomie vysokých škol je nepřekonatelná. Pořád je to dokola,” uvedla Pražmová. Asociace v poslední době začala ještě intenzivněji jednat s vysokoškolskými reprezentacemi, tedy Radou vysokých škol a Českou konferencí rektorů.

Populární zdravotnické obory

Na vyšších odborných školách jsou nejpopulárnější zdravotnické obory. V denní formě studia je ve školním roce 2015/2016 nabízelo 33 ze 171 škol a studovalo na nich více než čtyři a půl tisíce lidí.

Vedle všeobecné sestry je možné na VOŠ získat kvalifikaci také pro další nelékařská povolání, jako je například zdravotnický záchranář, laborant nebo nutriční terapeut. „Nově máme program dětská sestra, který už kdysi akreditovaný byl, ale teď chyběl,” dodala Pražmová.

V souvislosti s inkluzivními změnami ve školství je také nyní velký nápor na obory zaměřené na sociální práci a pedagogiku. Ty vvučuje 26 VOŠ, kde se v denní formě vzdělává 3105 studentů.

Souvislá praxe

„Žádané a úspěšné jsou umělecké obory. Naopak menší zájem je o techniku, kde je obrovská konkurence vysokých škol,” doplnila předsedkyně.

V Česku aktuálně funguje 171 vyšších odborných škol, v roce 2011 jich bylo o devět více. Postupně jim klesá počet studentů. V uplynulém školním roce jich bylo 24 786, zatímco ve školním roce 2011/2012 to bylo přibližně o 4,5 tisíce více.

Absolventi vzhledem k souvislé praxi, která je součástí studia, jsou podle Pražmové u zaměstnavatelů oblíbeni.