Jak informovalo dříve Právo, měla Praha v plánu udělat ze šesti středních škol tři. [celá zpráva]

Na jedné straně probíhá slučování škol, tedy jedna zanikne a její bývalí žáci půjdou do jiné. Zároveň existují školy s nedostatečnými kapacitami, což může vést i k potřebě stavby nové budovy.

Do školky od dvou let? Problém

„Nedostatečné kapacity máme v mateřských a základních školách, přebytečné ve středních školách,“ vysvětlila pro Novinky Irena Ropková. Většina školek je dle jejích slov naplněná na sto procent, tomu odpovídají odvolání k nepřijetí k předškolnímu vzdělávání.

„Městské části zajišťují umístění všech předškoláků,“ pokračovala s tím, že problematickým se může stát rok 2020, kdy ministerstvo školství zavádí nárok rodiče na umístění dětí do školek již od dvou let. „Podle našich analýz by s umísťováním dvouletých dětí mohly mít potíže téměř všechny městské části.“

Kapacity mateřských škol bude potřeba výrazně navýšit. „Snažíme se to řešit i otevíráním takzvaných přípravných tříd v základních školách, v současnosti jich funguje 65,“ řekla.

Příspěvek MŠMT na pražské školy nestačí

U školek se může objevit další problém, a to chystaný rok povinného předškolního vzdělávání. To ale Ropková příliš dramaticky nevidí, protože již nyní se předškolním dětem zajišťuje výuka.

Problém může podle ní spíš opět nastat s mladšími dětmi, protože ve chvíli, kdy bude škola muset garantovat místo pro starší, může mít problém s umísťováním mladších.

Pokud je volná budova, tak tam dát základní školu, kterých je nedostatek, a nestavět žádné nové objekty.Irena Ropková

„Naštěstí jsou v operačním programu připraveny dvě miliardy korun na budování předškolních zařízení pro děti od dvou let,“ informovala. „My jim také dáváme půl miliardy ročně na výstavbu nových kapacit. Ministerstvo školství vynakládá ročně na pražské školy jen sto miliónů. Danou částku oceňujeme, ale bohužel je nedostatečná.“

Rovněž doufá, že se naplní vyjádření MŠMT, že od 1. září budou asistenti pedagoga financováni ze státního rozpočtu, protože v tuto chvíli má Praha schváleno 776 úvazků, přičemž ministerstvo školství přispívá v přepočtu na pouhých 63 procent z nich. Praha přidává na asistenty 120 miliónů korun ročně.

„Uvítala bych, pokud by ministerstvo financí poskytlo větší finanční prostředky resortu školství, aby bylo možné krajům tyto peníze hradit. Myslím si, že by to měl být úkol zejména státního rozpočtu,“ tvrdí Ropková.

Co s poloprázdnými středními školami?

Dále hrozí nedostatek kapacit v základních školách. V současnosti jsou v Praze naplněny zhruba z 80 procent, takže jsou k základnímu vzdělávání přijímány všechny spádové děti. Ropková ale upozornila, že do roku 2020 už místa nebudou muset být.

„Nedostatek míst chceme řešit uvolněním některých objektů, právě i středních škol, protože ty jsou dlouhodobě ne zcela naplněné. Zato gymnázia jsou téměř plná. Ale na některých středních školách je naplněnost nižší, někde dokonce méně než 30 procent, což byl třeba případ zmíněné zeměměřické školy,“ uvedla Ropková.

Ilustrační foto

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Proto některé objekty středních škol uvolňujeme a dáváme je do výpůjčky městským částem nebo tam stěhujeme určitá pracoviště základních škol. Aktuálně jednáme s Prahou 18 o uvolnění objektu střední školy, která ten objekt nepotřebuje, protože má i jiné pracoviště. Základní škola by se tam mohla snadno zřídit bez slučování,“ přibližuje možný postup.

Toto považuje za nejefektivnější řešení. „Pokud je volná budova, tak tam dát základní školu, kterých je nedostatek, a nestavět žádné nové objekty,“ shrnula.

Za rok se musí přihlásit dostatek uchazečů

Vedení SPŠ zeměměřické Novinkám již dříve sdělilo, že se snažili proti nedostatečnému počtu svých studentů něco dělat, s čímž radní Ropková nesouhlasí, ač se škola prozatím se SPŠ stavební Josefa Gočára, jak se plánovalo v květnu, slučovat nebude. [celá zpráva]

Když je ve třídě třicet dětí, potřebujeme jednoho učitele, ale když ve stejné třídě učíme deset dětí, je to pořád jeden učitel, ale máme na něj méně peněz.Irena Ropková

„Snahou školy, jak řešit klesající počet žáků, byl záměr otevřít nový studijní obor Ekologie a životní prostředí se zaměřením na geografické informační systémy,“ napsala Novinkám zástupkyně ředitele zeměměřické školy Hana Lebedová. „Ačkoli byl schválen jak zřizovatelem, tedy Magistrátem hlavního města Prahy, tak ministerstvem školství, odbor školství magistrátu nepovolil ve školním roce 2016/17 otevřít třídu s tímto oborem.“

K tomu se tehdy pro Novinky vyjádřila ředitelka odboru školství Lenka Němcová. „Vycházeli jsme z toho, že škola nebyla schopna naplnit na 25 žáků ani jednu třídu původního oboru. Počet žáků školy trvale klesá už od roku 2006. Pro školní rok 2017/2018 bude škola realizovat přijímací řízení i pro daný nový obor vzdělání a třídu otevře za předpokladu, že se přihlásí a přijímacími zkouškami projde dostatečný počet uchazečů,“ uvedla.

Dotace učitelů na málo žáků

Ani podle Ireny Ropkové by nebylo nynější otevření nového oboru řešením. „Když se jim v prvním ročníku nepodařilo obsadit ani jednu jedinou třídu stávajícího oboru Geodézie a katastr nemovitostí, otevření dalšího oboru, kde by opět bylo třeba jen 20 žáků, situaci vůbec neřeší,“ dodává s tím, že by tam pak byly dvě nenaplněné třídy, na které jsou zapotřebí dva učitelé, kteří se musejí dotovat.

„Hlavní důvod, proč jsme nepovolili ten obor a proč jsme navrhli sloučení, byla skutečnost, že se nepodařilo naplnit ani jeden ročník. Škola by měla být schopna i s tím stávajícím oborem, který má povolen, naplnit dvě třídy. Ideálně po 30 žácích,“ vyjmenovala.

„Už teď dotujeme ztrátový provoz školy třemi milióny ročně, k tomu další dva přidáváme na platy pedagogů. V současnosti se ještě dávají peníze na žáka. Když je ve třídě třicet dětí, potřebujeme jednoho učitele, ale když ve stejné třídě učíme deset dětí, tak je to pořád jeden učitel, ale máme na to méně peněz ze státního rozpočtu, protože máme méně dětí,“ připomíná.

Ropková rovněž prohlásila, že by měla škola lépe čerpat různé dotace, škola ale v tomto ohledu dle svého tvrzení funguje.

„Pravidelně čerpáme prostředky v grantových programech magistrátu a v posledních letech se přidělené částky pohybují mezi 300 až 400 tisíci Kč ročně. Ve srovnání s jinými průmyslovými školami jsou to nadprůměrné hodnoty. Díky spolupráci s Výzkumným ústavem geodetickým, topografickým a kartografickým se škola podílí na čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU,“ namítá Lebedová.

Radní nicméně věří, že se situace do budoucna zlepší. Hodlá škole pomoci s propagací. Nejde však o jedinou školu, které se problematika slučování dotýkala.

Ne každé sloučení budí emoce

Minulý čtvrtek Ropková předložila na zastupitelstvo sloučení Středního odborného učiliště služeb na Praze 9 s Centrem odborné přípravy technickohospodářské.

„Jsem přesvědčená, že se toto sloučení obejde bez negativních reakcí. Jednali jsme o tom s rodiči i učiteli a setkalo se to s kladným přístupem, zejména ze strany učitelů, ale i třeba odborů,“ řekla Novinkám.

Důležitým faktorem je skutečnost, že zde nedojde k žádnému stěhování žáků. „Zjednodušeně řečeno, místo vypisování konkurzu na místo odvolané ředitelky, která to manažersky nezvládla, dosazujeme kvalitního manažera, ředitele Centra Josefa Ležala, který už v minulosti školy slučoval,“ upřesnila.

O zeměměřiče je zájem

Komplikace se mohou objevit v souvislosti se sloučením Odborného učiliště Chabařovická s Odborným učilištěm Vyšehrad. Ropková připouští, že v tomto případě obavám dětí a rodičů kvůli údajným šířeným dezinformacím rozumí. „Sloučení zde iniciuje výhradně městská část Praha 8 jakožto vlastník objektu,“ doplnila.

Na otázku, zda Praha speciálně podporuje nějaké studijní obory, Ropková reagovala, že se snaží podporovat ty technické.

„Pokračujeme v projektu Řemeslo žije, který má zviditelnit učební obory, kde zaznamenáváme trvale menší zájem ze strany rodičů a studentů. Ještě bych byla ráda, kdyby se podařilo lépe najít cestu studentů na ten zeměměřický obor a naplnit alespoň dvě třídy, protože je o tyto absolventy velký zájem. Nemají problém najít pracovní uplatnění. A mají k dispozici krásnou budovu, která je ale v tuto chvíli poloprázdná,“ uzavřela.