„Měl bych problém za 105 minut propočítat všechny úlohy správně tak, abych si byl jist, že jsem nikde neudělal chybu, a vše spočítal tak, jak mám,“ řekl Právu šéf testovací společnosti Kalibro Oldřich Botlík.

Sám by podle svých slov těžko stíhal maturitní zkoušku napsat ve vymezeném čase na sto procent, ač je kandidátem matematických věd. A nediví se, že ke zkoušce z matematiky hlásí čím dál méně maturantů. Letos jich bylo jen 19 tisíc studentů, tedy 27 procent všech přihlášených k maturitě.

Mělo by jít o to, aby se děti učily přemýšlet a uvažovat, ale ta zkouška nic takového nepodporuje Oldřich Botlík, společnost Kalibro

Na vyplnění testů je málo času. Studenti a žáci jsou pak pod stresem a škola je musí připravovat na mechanické zvládnutí testu. Uvažování nad příklady pak jde stranou.

„Mělo by jít o to, aby se děti učily přemýšlet a uvažovat, ale ta zkouška nic takového nepodporuje. Zvláště když je na to tak málo času, je tam několik různých témat a oni nemají možnost zkoušet různé postupy – musí jet jako fretka. Tohle není podle mě cílem výuky matematiky,“ řekl Botlík.

Tento týden bude jasno, jak nedávné státní maturitní testování dopadlo. Žádné zázraky se nedají čekat právě u matematiky, která středoškoláky stále straší, a přitom bude od roku 2021 u maturit povinná.

Vyplnit 15 stránek A4, kde na každý příklad jsou tři minuty, to nemají ani na vysoké škole Luděk Šnirch, učitel matematiky

Podle učitele matematiky Luďka Šnircha se už takto nastavené testy z matematiky odrážejí i ve výuce. „Vyplnit 15 stránek A4, kde na každý příklad jsou tři minuty, to nemají ani na vysoké škole. Ani já jsem to na matfyzu nezažil, aby se v matematice pracovalo ve stresu,“ řekl Právu.

„To pak kazí výuku matematiky, protože místo abychom rozvíjeli kritické myšlení a logiku, tak trénujeme algoritmy na testy, a to je špatně. Přitom ministři o kritickém myšlení a logice neustále mluvili,“ dodal.

Dvě minuty na příklad

Ještě větší dopad má podle něj časová tíseň u přijímaček na střední školy, kdy má každý zhruba dvě minuty na příklad, do čehož spadá přečtení úkolu, promyšlení způsobu řešení, vyřešení a zápis do archu. Bez pomoci kalkulačky a tabulek.

„Ta děcka v životě neviděla test, který by měl devět stránek A4. To je šok. Jenom to přečíst a pochopit je pro dospělého dost náročné. Tohle by ale neměla být zkouška na stres. Kdyby to byla zkouška policajtů, tak tomu rozumím, ale tohle rozhoduje o přijetí na střední školu,“ zdůraznil.

Pokud tedy u přijímaček na čtyřleté obory byla průměrná úspěšnost splnění matematických testů jen 39,4 procenta, pak to nemusí zcela vypovídat o skutečných dovednostech žáků.

A není také pak divu, že testy ukážou, že děti nezvládají i banální matematické operace. Za rok už budou státní přijímačky povinné pro všechny maturitní obory. V roce 2021 bude povinná i maturita z matematiky.

Patnáct minut

Podle Šnircha by mohl být test klidně na 120 minut, během nichž každý prokáže, co umí. Navíc by měli i větší šanci dyslektici a dyskalkulici, kteří počítají pomaleji.

Cermat však odmítá, že by bylo na testy málo času. „Je exaktně ověřeno, že to stačí. Na vzorku škol a žáků se testy pilotovaly a dospělo se k závěru, že čas je dostatečný. Když slovní úlohy vyřeší 1600 žáků na sto procent, tak to není málo,“ řekl Právu šéf Cermatu Jiří Zíka.

Připustil, že při zkušebním testování se nemůže úplně odrazit stresový faktor, ale dodal, že od loňského roku mají maturanti na matematiku o 15 minut víc.

Jenže vedle toho přišli o 15 minut před zahájením řešení úkolů, kdy si mohli projít otázky. Ukázalo se totiž, že někteří zadavatelé na tuto lhůtu zapomínali, a tak Cermat 15 minut přidal do celkového času, kdy lze psát do záznamového archu.