Od září bude zrušen materiál pro vzdělávání lehce mentálně postižených, snížené nároky byly nově začleněny do běžného programu pro základní školy. Mělo by to mimo jiné ulehčit integraci těchto dětí do běžných škol, o níž rozhodnou rodiče.

Úspěšná integrace jsou stejné výsledky jako ve speciální škole?

Valachová považuje za správné, aby se lehce mentálně postižené děti bez jiného handicapu vzdělávaly se zdravými spolužáky. Nyní jsou v běžných školách asi tři tisíce z více než 14 tisíc lehce mentálně postižených žáků, ale mohou být i ve speciálních třídách.

Podle údajů ze školního roku 2014/2015 se v běžných třídách učilo 1426 lehce mentálně postižených.

Podle Odehnala samo zařazení do běžné třídy nemusí být pozitivum. Úspěšná integrace by znamenala, že dítě bude dosahovat stejných vzdělávacích výsledků jako ve speciální škole, vnímat se podobně pozitivně v kolektivu a získávat srovnatelné specializované znalosti a dovednosti potřebné pro další profesní přípravu.

Ani jednu z těchto podmínek vzdělávání lehce mentálně postižených v běžné třídě podle něj ale nesplňuje.

Problém s kvalifikací učitelů

Odehnal upozornil i na to, že běžní učitelé nemají kvalifikaci pro vzdělávání dětí s tímto handicapem. Za nesmyslný považuje požadavek ministerstva, aby na druhém stupni škol zaměřených na tyto děti vyučovali pedagogové s kvalifikací na odborné předměty.

Skutečně lehce mentálně handicapovaný žák je vzhledem k míře abstrakce nemůže pochopit, tvrdí.

Bezproblémově začleněného žáka prý nikdo neviděl

Není jasné, kolik dětí s tímto handicapem je integrovaných na druhém stupni ZŠ. Odehnal takového bezproblémově začleněného žáka považuje za „Yettiho českého školství”, o němž všichni mluví, ale nikdo ho neviděl.

Změnu ve vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením Odehnal vnímá jako důsledek rozsudku Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, který uznal neoprávněné zařazování Romů do tehdejších zvláštních škol.

Valachová: Jde o rovný přístup ke vzdělávání

„Novela nesouvisí ani tak s rozsudkem D. H., ale s cílem vlády umožnit rovnoprávný přístup ke vzdělávání skutečně všem dětem,” tvrdí Valachová.

Zrušení samostatných osnov pro lehce mentálně postižené ale bylo jedním z kroků, k nimž se ČR zavázala po tomto rozsudku, jehož odůvodnění Odehnal zpochybňuje. Soud se odvolává na statistiky, které tehdy celoplošně neexistovaly, a na údajně nepodložená tvrzení neziskových organizací o takřka automatickém zařazování Romů do zvláštních škol.

Soud podle Odehnala neřešil důvod, že Romové byli do zvláštních škol zařazováni až po dlouhodobém selhávání v základní škole, což tehdy bylo přípustné.

„Je více než zřejmé, že o vyznění rozsudku bylo rozhodnuto dávno před jeho vynesením: od samého počátku byl totiž pojat ryze politicky, se zjevným cílem vytvořit za každou cenu diskriminační kauzu par excellence,” uvedl Odehnal.

Valachová upozornila, že jde o rozsudek nezávislého soudu, který dlouhodobě respektuje Evropská unie i ČR.