V polovině roku 2018 má sonda Taranis, jež nese jméno po keltském bohu hromu, vyletět do vesmíru a zkoumat tam tzv. skřítky, tedy nadoblačné blesky.

Zařízení, které vyvinul Ústav fyziky atmosféry Akademie věd, bude na palubě sondy sloužit pro záznam nastavení přístroje. Zbylá paměť tohoto zařízení, což je 1,5 MB, je určena pro nahrání vašich textů.

Paměť, na kterou budou nahrány vybrané texty

Paměť, na kterou budou nahrány vybrané texty

FOTO: Aneta Lednová, Novinky

„Od 14. dubna do 3. května mohou zájemci poslat SMS na číslo 900 11 03 a do textu napsat jméno a příjmení a za to nějaký vzkaz. Na začátku celé zprávy musí být napsáno SKRITEK,“ popsal Novinkám Marek Janáč z časopisu Vesmír.

Možnosti jsou dvě. Buď můžete do vesmíru poslat jen své jméno a příjmení, nebo se zúčastnit soutěže s názvem „Pošlete vzkaz skřítkům“ a napsat za příjmení ještě nějaký vzkaz.

SMS zaslat ve tvaru: SKRITEK X Y Z (X= Jméno, Y= Příjmení, Z= navrhovaný vzkaz)

SMS zaslat ve tvaru: SKRITEK X Y Z (X= Jméno, Y= Příjmení, Z= navrhovaný vzkaz)

FOTO: Aneta Lednová, Novinky

„Odborná porota pak vybere 101 textů. Tito lidé dostanou certifikát, který potvrdí, že je opravdu jejich vzkaz zapsán do paměti sondy Taranis. Připraveny jsou pro ně nejrůznější ceny,“ řekl Janáč.

Po skončení soutěže budou na webové stránce vesmir.cz/skritek zveřejněny kompletní výsledky. Poslat krátkou SMS do vesmíru je možné díky spolupráci Ústavu fyziky atmosféry AV a vědecko-populárního časopisu Vesmír. V České republice se jedná o první akci tohoto druhu.

Tajemní „skřítci”

Nejdůležitějším úkolem sondy bude zkoumání tzv. skřítků. Vědci tak označují nadoblačné blesky. Jedná se o tajemné, málo prozkoumané jevy, které se dějí vysoko nad našimi hlavami.

Tzv. skřítci - bouřkové jevy odehrávající se vysoko nad našimi hlavami

Tzv. skřítci - bouřkové jevy odehrávající se vysoko nad našimi hlavami

FOTO: CNES

„Mají často takové poetické názvy jako skřítci nebo elfové. Také je několik druhů jako například skřítci medúzovití nebo mrkvoví, ti jsou pojmenováni podle svého tvaru. Všechno to jsou ale výboje v řídkém plynu nad bouřkovými oblastmi způsobené přítomností bouřek,“ popsal Novinkám vedoucí oddělení kosmické fyziky Akademie věd Ondřej Santolík.

Družice je určena k dosud nejucelenějšímu a nejrozsáhlejšímu výzkumu výbojů a blesků gama záření ve výškách mezi 20 a 100 km. Vzhledem k nezbytným a důkladným testům sondy je nutné dokončit přístroje už na jaře letošního roku. Taranis bude Zemi obíhat ve výšce 700 kilometrů nad povrchem.

Taranis - kosmická sonda

Taranis - kosmická sonda

FOTO: CNES

Česko v projektu Taranis zastupují dvě instituce: Ústav fyziky atmosféry AV a Matematicko-fyzikální fakulta UK. V celosvětovém měřítku se jedná o spolupráci dvou zmíněných českých institucí, francouzského Národního centra kosmického výzkumu CNES a dalších francouzských, polských a amerických institucí.