Deváťáci se mohli hlásit na dvě školy. Pokud se obě do plošného testování zapojily, pak jim stačí absolvovat test z češtiny a matematiky a půlku výběrového řízení mají za sebou. Uchazeči totiž vykonají testy jen na škole, kterou si zapsali jako první, ta druhá dostane výsledky elektronicky.

Přijímačky z dílny Cermatu, který připravuje i státní maturitu, se v pátek uskuteční na 644 středních školách z celkového počtu 1310. Testování často podporují krajské úřady, takže v některých krajích jsou státní přijímačky na všech školách a vybírat si už prakticky nelze.

Samotné testy však většinou činí jen polovinu celého řízení, ředitelé musí také zohlednit dosavadní výsledky žáka a další okolnosti.

Kvalitnější žáci usilují o gymnázia, odborné školy paběrkují.Tomáš Řežáb, ředitel SŠ

„Testy se naskenují, Cermat je opraví a výsledky nám dá v elektronické podobě. My k tomu pak přidáváme nějaké další body ohledně prospěchu na ZŠ a průměr známek z češtiny, matematiky a cizího jazyka, případně hodnotíme soutěže. Z toho nám vznikne nějaký balík bodů a z toho budeme sestavovat pořadí žáků, které přijmeme a které ne,“ řekl Právu ředitel Obchodní akademie v Kroměříži Mojmír Šemnický.

Deváťáci pod tlakem

Školy většinou dávají státnímu testu váhu 50 procent. Podle novely zákona, kterou nyní projednává Senát, by však měl mít váhu 60 procent.

Letošní osmáci se mohou připravit na to, že je plošné přijímačky na maturitní obory neminou a že se za rok zapotí. Ostatně jedním z důvodů pro zavedení státních testů byla i snaha přimět deváťáky k učení. A to už se mnohde děje.

„Rodiče se nás na přijímačky hodně ptají a i ze škol dostávám informace, že žáci hlásící se k nám se opravdu učí,“ popsal ředitel Šemnický.

Avšak kritéria nejsou nastavena tak přísně, aby se žáci museli bát, že je testy na maturitní obory nepustí. Laťku testů si může každý ředitel nastavit sám. Šemnický například určil, že ke splnění písemné zkoušky je třeba získat z obou testů alespoň 20 bodů ze sta.

Na Střední průmyslové škole v Ostravě - Vítkovicích nemají zatím laťku žádnou. Hranice úspěchu totiž může být i za rok jen formalitou. Školy ale budou mít povinnost zveřejňovat, z kolika procent zvládl test nejslabší žák, kterého škola ještě přijala.

Ředitel ostravské školy Tomáš Řežáb si ale z rizika, že by pověst školy mohla utrpět, hlavu nedělá. „Jsme si vědomi, že odborné vzdělávání není prioritní mezi uchazeči o maturitní obory. Ti kvalitnější usilují o gymnázia a ty odborné školy paběrkují. Nemáme se za co stydět, protože je jasné, že ty žáky potřebujeme přijmout,“ řekl Právu.

Utrpí výuka?

Povinné přijímačky mají řadu kritiků a patří mezi ně i studenti. „Povede to k tomu, že výuka v 8. a 9. třídě se bude plně soustředit na to, aby student zkoušky zvládl co nejlépe. Na tom není zdánlivě nic špatného. Ale už dnes čelí školy kritice, že se zabývají jen fakty, že chybí diskuse, kritické myšlení apod. Tím se to jen umocní,“ řekl Právu předseda České středoškolské unie Štěpán Kment.

Také se obává, že laťka se mnohde může stát prostředkem manipulace. „Zřizovatelé, tedy kraje mohou vydávat doporučení. Budou-li někde silnější lobby průmyslníků, mohou prostřednictvím krajů nastavit hranice tak, aby se více žáků hlásilo na učiliště,“ uvedl.

A zjednodušení celého řízení je podle něj také jen zdánlivé. Pro některé školy jsou písemné přijímačky novinkou, která pro ně znamená novou administrativu. Jiné školy zase testy Cermatu neberou jako vypovídající a budou si připravovat ještě vlastní písemky.