Je to dokonalá připomínka chvíle, kdy Sovětský svaz před pětapadesáti lety vyhrál jednu z bitev o vesmír. Replika přistávacího modulu kosmické lodi Vostok návštěvníkům nabízí jedinečnou možnost vidět, v jak stísněném prostoru pobýval Gagarin při své cestě.

„Uvnitř se nachází přístroje, které měl v modulu Gagarin, a celý vnitřek je vypolštářkovaný. Důvodem nebylo uchránit kosmonauta před potlučením, ale látka měla zakrýt přístroje, které se instalovaly na poslední chvíli,“ popsal vzhled repliky přistávacího modulu zástupce ředitele Planetária Praha Jan Šifner.

Sedadlo, se kterým byl Gagarin před přistáním z modulu vystřelen

Sedadlo, ve kterém byl Gagarin před přistáním z modulu vystřelen

FOTO: Aneta Lednová, Novinky

Modul s průměrem téměř dva a půl metru byl nabitý technikou a jen dostat se do něj vyžadovalo od kosmonauta značné úsilí. Replika se maximálně podobá originálu i co do použitých materiálů, je z hliníku, pryskyřice železa i laminátu.

„Sestavení repliky bylo opravdu náročné, i když se to na první pohled nezdá. Nejhorší bylo si k tomu sehnat podklady. Na internetu je spousta různých obrázků. Náročné ale bylo najít ty, které se týkaly přesně Gagarinova letu. Tady v Planetáriu na tom zhruba dva měsíce pracovali skoro všichni. Celkové náklady vyšly na přibližně 150 tisíc korun,“ řekl Novinkám Šifner.

Replika přistávacího modulu vystavená v Planetáriu Praha

Replika přistávacího modulu vystavená v Planetáriu Praha

FOTO: Aneta Lednová, Novinky

Povrch repliky modulu podle Šifnera vypadá realisticky. Ten originální byl obalen fenolovou pryskyřicí s azbestovými vlákny, která se pomalu při návratu v atmosféře odtavovala.

V rámci tohoto významného výročí si pražské planetárium připravilo také doprovodný program. Na každou sobotu a neděli je připraven program Let člověka do vesmíru. Návštěvníkům má odpovědět na otázky, které se s Gagarinovým letem pojí.

Slavné „Jedem“

Zřejmě nejslavnějších 108 minut v historii kosmonautiky, které Gagarin v modulu strávil, se začalo odpočítávat 12. dubna 1961 v 9 hodin a 7 minut moskevského času. Při zážehu motorů lodi na kosmodromu v Bajkonuru první kosmonaut zvolal legendární „Jedem!“

Kvůli problémům s jedním s motorů, který se vypnul později, Vostok 1 nabral vyšší rychlost a nakonec skončil ve vyšší letové dráze, než se plánovalo.

Část naváděcího počítače, který pomáhal při startu lodi Vostok 1 s Jurijem Gagarinem v roce 1961.

Část naváděcího počítače, který pomáhal při startu lodi Vostok 1 s Jurijem Gagarinem v roce 1961.

FOTO: Profimedia.cz

Start lodi Vostok 1 z 12. dubna 1961

Start lodi Vostok 1 z 12. dubna 1961

FOTO: Profimedia.cz

Přístroje pro manuální ovládání byly vypnuté, protože si sovětští inženýři a lékaři nebyli jistí, jak bude lidské tělo reagovat na stav beztíže. Přesto měl Gagarin možnost loď v případě nouze řídit. Přístroje k ovládání mohl zapnout, pokud by předem zadal bezpečnostní kód schovaný v zapečetěné obálce na palubě.

Jurij Gagarin v modulu lodi Vostok 1 na snímku z 12. dubna 1961

Jurij Gagarin v modulu lodi Vostok 1 na snímku z 12. dubna 1961

FOTO: Profimedia.cz

S tím se pojí zajímavý detail, který vyšel najevo až později. Šéf kosmonautů totiž nevydržel napětí a Gagarinovi třímístný kód 125 těsně před startem prozradil. Nakonec se ukázalo, že totéž udělal i hlavní konstruktér.

Jeden oblet a zpátky na Zemi

Vostok obletěl Zemi jednou a Gagarin při tom zaznamenával své pocity a poznatky. Prý se cítil skvěle. Zároveň byl ve spojení s řídícím střediskem a také jedl a pil.

Návrat na Zemi se ale neobešel bez komplikací. Nedošlo totiž k přeseknutí kabelu elektrické instalace, a neoddělila se tak přístrojová část kabiny. Loď šla navíc do rotace. Gagarin to sice oznámil řídícímu středisku, ale nikdo nevěděl, co s tím dělat. Kosmonaut v modulu čelil přetížení 8 G.

Modul kosmické lodi Vostok po přistání nedaleko vesnice Smelovka v Saratovské oblasti.

Modul kosmické lodi Vostok 1 po přistání nedaleko vesnice Smelovka v Saratovské oblasti.

FOTO: Profimedia.cz

Po několika minutách nakonec automatika přístrojovou část lodi odstřelila a rotace ustala. Sestup provázelo přetížení 10 G a teplota štítu dosahovala dvou tisíc stupňů.

Podepsaná fotografie Jurije Gagarina (1934-1968)

Podepsaná fotografie Jurije Gagarina (1934-1968)

FOTO: Profimedia.cz

V sedmi kilometrech nad Zemí se pak odstřelil poklop průlezu, Gagarin se katapultoval a na padáku v pořádku přistál nedaleko vesnice Smelovka v Saratovské oblasti.

„Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji!“ řekl po přistání. Bylo mu 27 let. Zemřel o sedm let později při kontrolním letu na MiGu-17.