Hlavní obsah

Základní školy se při zápisech řídí doporučením ministerstva, zjistila inspekce

Praha

Téměř všechny základní školy, které navštívila Česká školní inspekce, se při zápisech do prvního ročníku řídily doporučením ministerstva školství. Nedostatky se objevovaly jen výjimečně. Týkaly se například toho, že přímo při zápisu děti podstupovaly diagnostiku školní zralosti. Tu ale školy provádět nemají.

Foto: Milan Malíček, Právo

Zápis do první třídy. Archivní foto

Článek

Kvůli zápisům do prvních tříd letos inspekce navštívila 343 z přibližně 4000 základních škol. Cílem bylo zjistit, zda se zápisy odehrávají korektně a zda na děti nejsou kladeny nepřiměřené nároky. Inspekce totiž v minulosti opakovaně upozorňovala, že zápisy jsou velmi nejednotné. Zatímco někde bylo posuzování dovedností pouze orientační a zápis měl hravou formu, jinde se přibližoval podobě přijímacích zkoušek.

Ministerstvo školství v reakci na to vydalo v roce 2014 nezávazné doporučení, jak by zápis měl vypadat. Více než 91 procent škol, které inspekce navštívila, uvedlo, že se tímto doporučením řídí zcela. Dalších 7,6 procenta z něj vycházelo částečně.

Testovat má poradna, lékař nebo psycholog

Motivační část, tedy komunikace učitele s dítětem, se téměř ve všech školách skládala z plnění úkolů a rozhovoru. Ve dvou třetinách škol měl zápis hravou formu, třetina škol při něm umožnila prohlídku budovy.

V sedmi školách ale bylo přímo u zápisu diagnostikováno, zda je dítě zralé na školu, což je podle inspekce i ministerstva nevhodné.

„Dítě nemá být při zápisu podrobováno diagnostickému testování, které je výlučně v kompetenci školského poradenského zařízení, odborného lékaře nebo klinického psychologa. Za vhodné považuje Česká školní inspekce pouze orientační posouzení úrovně dosažených znalostí a dovedností dítěte v rámci neformálních aktivit během zápisu,” uvedla školní inspekce.

Naprosto nepřípustné je, aby výsledky tohoto testování měly vliv na přijetí dítěte, na což inspekce narazila v jednom případě. Další nedostatky byly drobnější. Například na třech školách strávilo dítě s pedagogem výrazně více času než doporučených dvacet minut.

Zohledňovat pořadí podání přihlášky je nezákonné

Zvláštní kritéria pro přijetí nespádových dětí vypsaly asi dvě třetiny ředitelů. Ve zbývajících školách nebyla potřeba, protože kapacita školy stačila pro všechny. Pokud školy měly další kritéria, nejčastěji zvýhodňovaly sourozence dětí, které se už ve škole vzdělávají. Sáhly k tomu tři čtvrtiny z nich.

Inspekce upozornila, že ve čtyřech školách bylo kritériem pořadí podání přihlášky, což je v rozporu se zákonem. Rodiče mají totiž právo hlásit dítě kdykoliv v době od 15. ledna do 15. února. V jedné škole pak inspekce zjistila záměr ředitelky diskriminovat podle pohlaví, aby byl ve třídách vyrovnaný počet chlapců a dívek. Po upozornění ředitelka toto kritérium zrušila, takže diskriminace nenastala.

Inspekce vedle škol zřizovaných obcí, které ve vzorku výrazně převažovaly, navštívila také soukromé a církevní školy. Zjišťovala při tom mimo jiné důvody, proč rodiče pro své dítě zvolili tuto formu vzdělávání. Polovina rodičů uvedla menší počet dětí ve třídě a s tím spojený individuální přístup, u dvou pětin hrálo roli zaměření školy.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám