Článek
Vědci ve svých zemích zkoumali po třech periferních oblastech. V ČR se zaměřili na Ústecký kraj, Vysočinu a sever Olomouckého kraje.
„Každý kraj je na tom úplně jinak. Z hlediska perspektivy občanů, jejich očekávání do budoucna, jsou na tom obyvatelé Ústeckého kraje nejhůře. Ten kraj vypadá, že je ztracený. Vysočina je venkovský kraj s malými obcemi a nejnižším příjmem hned po Karlovarském kraji, avšak s nejspokojenějšími lidmi. Olomoucký kraj je rozdělený na dvě různé části,“ přiblížil Prudký.
Podle něj by těmto periferním oblastem pomohlo, kdyby se jejich univerzity více soustředily na lokální potřeby.
„Ve světě se ví, že velké transformace území, kde se zhroutil průmysl, na němž stála veškerá ekonomika, jsou spojeny s tím, že tam měly univerzity rozhodující vliv. Hovořím třeba o Porůří, Manchesteru a Liverpoolu, Detroitu. Univerzity tam jednak dávaly impulzy pro vědeckotechnický rozvoj a inovace a napravily to, co se propadlo, jednak přinesly velký počet nových zaměstnaneckých míst,“ popsal Prudký.
Příliš studentů i zbytečných výzkumů
Vysoké školy v ČR ale podle něj svou tzv. třetí roli, tedy působení na rozvoj regionu, naplňují velmi málo. Přitom by to pomohlo jak regionům, tak školám.
„Při respektování potřeb regionu by došlo samo o sobě k tomu, že by vysoké školy ozdravěly. Dnes jsou právem kritizovány, že produkují davy lidí, kteří jsou prakticky nepoužitelní. Třetí role je výzva,“ zdůraznil sociolog.
Stále častější řízení vysokých škol manažerským způsobem vede podle něj fakticky ke zhoršování jejich úrovně. „A to zvětšováním počtů studentů a snižováním kritérií při výuce a také obludným nárůstem často pseudovědecké činnosti, kterou musí školy kvůli financování produkovat a hlavně vykazovat,“ uvedl.
Přitom působení v regionu a přímé spojení s jeho potřebami by podle Prudkého vedlo i k vyššímu uplatnění absolventů, ale především k nárůstu celkové kulturní a vzdělanostní úrovně a ta je klíčem k rozvoji periferií.
„Nejde jen o zadávání témat diplomových a dalších prací, ale i o společné projekty s firmami, pomoc obcím a sdružením obcí, analýzy potřeb regionů, spolupráci na vzdělávání na středních školách, atd.“
Projekt podporovaných norskými fondy s názvem „Příspěvek vysokého školství k posílení socio-ekonomického rozvoje periferních regionů v Norsku a České republice“ skončí příští rok v květnu.