„Rozhodnutí je velkým milníkem,“ napsal server deníku The Independent. List citoval řadu odborníků, podle nichž povolení zavdává naději do budoucna.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Každý jednotlivý výzkum však musí ještě posvětit etická komise, takže k první modifikaci lidského embrya přinejmenším ještě pár týdnů nedojde. Na projekt je však už připraveno Středisko Francise Cricka v Londýně pod vedením Kathy Niakanové.

Vědci se s pomocí tři roky staré technologie na úpravu genetického kódu, známé jako Crispr-Cas9, chystají vstoupit do genetického kódu embryí, oddělit jednotlivé články DNA a zkoumat, jak se podílejí na raném vývoji embryí.

Sedmidenní lidské embryo má asi 250 buněk. Výzkumníci doufají, že když porozumí tomu, co jednotlivé geny způsobují, významně to v budoucnu zlepší úspěšnost procedury umělého oplodnění u žen.

Projekt počítá s využitím embryí z procedur umělého oplodnění, která by byla beztak zničena. Podmínkou ovšem bude, že s takovým vědeckým využitím dají pacientky souhlas.

Vědci pak nesmějí implantovat upravené embryo do žen.

Kam to povede?

Výzkum může přinést velký pokrok pro vědu a lékařství, kritici však varují, že má také svá rizika. Někteří upozorňují na příliš rychlé změny a obávají se možného zneužití technologie, které by ústilo v „programování“ dětí.

Je také otázkou, jestli se změny v genetické informaci později v životě člověka neprojeví nějak negativně. Černým scénářem by pak bylo předání „genetické chyby“ dalším generacím.