Článek
Jde o první potvrzení toho, že toto záření pocházející z hvězd může proniknout přes hustá oblaka plynu a prachu až do prostoru mezi galaxiemi. Podařilo se tak nalézt pravděpodobný energetický zdroj jedné z dosud neznámých etap vývoje raného vesmíru, kdy vznikaly první hvězdy a galaxie. O výzkumu informoval ve středu večer ve svém aktuálním čísle prestižní časopis Nature.
„Dokázali jsme, že záření může z tohoto typu galaxií unikat. Dalším krokem bude zjistit, kolik takových galaxií je,“ řekla spoluautorka výzkumu Ivana Orlitová z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Únik záření z galaxií je tedy podle studie možný a trpasličí galaxie, ve kterých se tvoří hvězdy, byly podle vědců nejspíš zodpovědné za proměnu vesmíru v raných dobách.
Právě studium raného vesmíru patří k atraktivním tématům teoretické astronomie. Vědci chtějí přijít na to, jak vznikaly první kosmologické struktury a první hvězdy. Výzkum za českou stranu financovala Grantová agentura ČR.
„Po Velkém třesku (před 13,8 miliardy let) se vesmír a jeho první struktury ochlazují díky expanzi. Později však začínají vznikat první hvězdy, vesmír se znovu ohřívá a po miliardě let je vodík, nejhojnější prvek, znovu ionizovaný, jak tomu bylo krátce po Velkém třesku,“ vysvětlila Orlitová. Astronomové se podle ní už dlouho domnívali, že za kosmickou proměnu mohou galaxie, nyní se prý hypotézy potvrdily.
Čas se musí vysoutěžit
Hubbleův vesmírný dalekohled pracuje na oběžné dráze Země od roku 1990, kam ho při svém letu vynesl americký raketoplán Discovery. Dvanáctitunový teleskop obíhá ve výšce asi 600 kilometrů nad povrchem Země a předává obrazy vesmíru neovlivněné zemskou atmosférou. Satelit již přispěl k mnoha astronomickým objevům. Pracovat s ním ale není snadné, pozorovací čas se v silné mezinárodní konkurenci musí vysoutěžit.
Za vědecké řízení dalekohledu a předávání získaných dat astronomům je zodpovědný Vědecký institut Vesmírného dalekohledu. Nachází se v areálu Univerzity Johna Hopkinse v Baltimoru v americkém státě Maryland. Dalekohled provozuje americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) a Evropská kosmická agentura.
„Já jako astronom, který má zájem Hubbleův teleskop využít, se jednou za rok musím přihlásit do konkurzu o pozorovací čas. Zájem o ten čas je obrovský, protože je to velmi výkonný a dobrý přístroj, který má za sebou neuvěřitelnou pětadvacetiletou historii,“ zdůraznila Orlitová. Právě teleskop je jediný, který má ultrafialové detektory, a je tak schopen pozorovat ultrafialové záření. V soutěži o pozorovací čas tak mohou zvítězit jen nejlepší projekty, které většinou podávají mezinárodní týmy.