V současnosti rozhoduje zákonný zástupce, jakou formu vzdělávání pro své dítě zvolí. Školská poradenská zařízení na základě vyšetření a dalších informací vydají doporučení, ale pro rodiče nejsou závazná.

„Pokud zákonný zástupce nesouhlasí s navrhovanými opatřeními, školské poradenské zařízení si jeho stanovisko zaznamená, do zprávy z vyšetření uvede i své stanovisko, ale samotné doporučení již koresponduje s rozhodnutím zákonného zástupce,” uvedla Čadová.

Čekání, až dítě v běžné škole selže?

O tohle právo by za nových podmínek mohli rodiče přijít. Návrh vyhlášky počítá s tím, že vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přednostně uskutečňuje v běžné škole. Do školy speciální může dítě přejít až v případě, že v běžné škole nebude možno naplnit potřebná podpůrná opatření.

„Zdá se, jako by integrace byla jedinou reálnou možností, tedy, radikálněji řečeno, že zákonný zástupce nebude mít právo volby. Školské poradenské zařízení, zákonný zástupce i škola budou vyčkávat, až dítě definitivně selže v běžné škole a konečně tak získají obhajitelný důvod pro jeho zařazení do speciální školy,” uvedla Čadová.

Rovnou do speciálních škol by tak mohly být zařazovány pouze děti s natolik závažným handicapem, který jejich integraci do běžné školy vylučuje. Na nedávném setkání s novináři tento výklad předložila také Jana Zapletalová z Národního ústavu pro vzdělávání, který je přímo řízenou organizací ministerstva školství.

Nelze zcela objektivně popsat, co je pro dítě nejlepší

„Když je možná integrace, to znamená, že není úplně nutné, aby to dítě bylo ve speciální škole, tak by školské poradenské zařízení nemělo doporučovat speciální školu. Mělo by trvat na tom, že dítě může být v běžné základní škole,” uvedla Zapletalová. V případě nesouhlasu by měli mít rodiče možnost požádat o revizní vyšetření, může to řešit až soud.

Čadová upozorňuje, že nikdo nedokáže objektivně popsat, co je nejlepší zájem dítěte a jak ho vyhodnotit. Pochybuje, že budou rychle vytvořeny metodické postupy s novými přístupy k diagnostice. Návrh vyhlášky podle ní „krkolomnými formulacemi a vágními výrazy” spíše uvádí pracovníky poraden do rozpaků.

Problémy mohou přijít také kvůli nárůstu objemu práce poraden. „Aktuální personální obsazení školských poradenských zařízení není schopné takový objem práce zvládnout,” uvedla Čadová.

Pokud by byla přijata vyhláška v navrhované podobě, chybělo by podle ní 50 až 75 procent personálu v řadách speciálních pedagogů. „Zřizovatelé školských poradenských zařízení netuší, jak tyto nové pracovníky zaplatit, a i kdyby přece jenom nějakým zázrakem ano, pak bude příchozím odborníkům chybět zkušenost, praxe,” doplnila. Řada poraden navíc nemá na nováčky prostory.

Očekává se zvýšení počtu klientů, protože díky doporučení z poradny budou mít školy nárok na financování podpůrných opatření. Během prvního roku platnosti vyhlášky by také měli být opakovaně vyšetřeni všichni žáci ve speciálních školách a třídách. Poradny by navíc měly více spolupracovat se školami. Ty jsou ale od nich často vzdálené desítky kilometrů.

Postoj k novele, která má umožnit společné vzdělávání co největšího počtu dětí a ulehčit školám získání finančních prostředků na podpůrná opatření, je proto stále rozporuplný. „Velké příležitosti sebou nesou i velká rizika,” poznamenala Čadová. Naprosto nezbytná je podle ní jednotná metodika i jasný výklad vyhlášky.