Článek
„Nezdá se, že by štěstí a související ukazatele duševní pohody měly nějaký přímý dopad na úmrtnost,“ konstatují autoři studie, jejichž tým vedla epidemioložka Bette Liu z australské University of New South Wales v Sydney.
Podle jejich zjištění, které popírá dřívější výzkumy, platí spíše obrácený vztah: faktory, které umožňují doufat v dosažení vysokého věku, vyvolávají také pocity štěstí. Patří k nim zejména dobrý zdravotní stav a další činitelé, jež brání předčasné smrti.
Liu a její kolegové prozkoumali údaje o 719 671 lidech, kteří se podíleli na britské Studii miliónu žen. Všechny se připojily ke studii v letech 1996 až 2001. Tři roky po zapojení se jich výzkumníci zeptali, jak často se cítí šťastné.
Skoro dvě pětiny z nich (39 procent) tehdy prohlásily, že „po většinu času“, zatímco dalších 44 procent tvrdilo, že „obvykle“. Ty byly pro potřeby studie považovány za šťastné, zatímco zbylá šestina dotázaných žen (17 procent), která uvedla, že štěstí pociťuje „někdy“ nebo „zřídka/nikdy“, byla označena za nešťastné.
Zdraví hraje prim
Výzkumníci je sledovali po dalších deset let a během té doby 31 531 účastnic studie zemřelo. Nejdříve se zdálo, že údaje o nich potvrzují vazbu mezi štěstím a délkou života, protože první propočty ukazovaly, že u nešťastných žen bylo riziko smrti o 29 procent vyšší než u jejich šťastných protějšků.
Pak si ale vědci uvědomili, že za nešťastné se často označovaly ženy se špatným zdravím. Jakmile byl vzat v potaz tento ukazatel, jakákoli vazba mezi pocitem štěstí a délkou života zmizela. Stačilo se podívat na ženy, které zemřely na srdeční záchvat či na rakovinu, a ukázalo se, že riziko smrti u šťastných a nešťastných žen se nijak neliší. Potvrdilo se jen, že zdraví lidé bývají obvykle také šťastní.
Špatný pocit nemusí krátit život
Pokud jsou tedy lidé nemocní, cítí se rovněž nešťastní, ale pokud se pouze cítí nešťastní, neznamená to, že jsou nemocní. Špatný pocit jim ani nemusí zkrátit život, pokud se nejedná o nějaké těžké deprese, jež by vedly k sebevraždě.
„Obecným přesvědčením je, že stres a pocit neštěstí způsobují nemoc a smrt, ale ve skutečnosti je tomu naopak. Lidé by se měli soustředit na reálné problémy, které zkracují jejich život, jako je kouření a obezita,“ řekl profesor Richard Peto z University of Oxford, který se na výzkumu také podílel.
Agentura AP proto vyzývala: „Nebojte se být mrzutí, život vám to nezkrátí!“ V připojeném komentáři však francouzští vědci poukázali na slabinu studie, která se zabývá výlučně ženami. Závisí prý i na definici štěstí, a to si prý mohou muži definovat jinak.