Do projektu za sto miliónů korun se zapojilo 38 středních odborných a vyšších odborných škol a více než stovka firem. Dotkl se odborné přípravy 1319 žáků. Navazovala se nová spolupráce, ale také se prohlubovala ta současná.

„Byla snaha maximálně zjednodušit smlouvy a standardizovat procesy, aby byly využitelné i pro ostatní, nejen pro zapojené firmy a školy,” řekla na úterní tiskové konferenci Helena Úlovcová, která je pověřena řízením NÚV.

Usnadnění spolupráce škol a firem

Výstupem projektu byla vedle podpory konkrétních partnerství také metodická doporučení, příručky pro firmy i školy nebo představení příkladů fungující spolupráce.

Úlovcová si pochvalovala, že už při projektu nastaly legislativní změny, které zatraktivňují a usnadňují spolupráci škol a firem. Podniky jsou k účasti na vzdělávání žáků motivovány daňovými odpočty. Novela zákona o pedagogických pracovnících zase umožnila, aby na půl úvazku mohl ve škole učit odborník z praxe bez pedagogického vzdělání.

Podniky by se podle Úlovcové mohly více zapojit do tvorby obsahu vzdělávání v jednotlivých oborech a jeho ukončování, například ve formě vedení závěrečných prací. Mohl by se také využít Národní systém kvalifikací, který je postaven na ověření znalostí a ukončen dovedností zkouškou bez nutnosti absolvovat školní vzdělání. Na definování požadavků se zaměstnavatelé podíleli.

„Chtěli bychom přistoupit k tomu, aby se požadavky definované v Národní soustavě kvalifikací překlopily do počátečního vzdělávání,” uvedla Úlovcová.

Zavedení duálního systému se v plném rozsahu neplánuje

Jako téma do budoucna nadhodila také myšlenku, aby kvalifikaci mohli středoškoláci získat po složení profilové části maturity i v případě, že společnou část nezvládnou.

„Ta neúspěšnost u státních maturit nebyla úplně nízká. Bez kvalifikace tito lidé představují velmi ohroženou skupinu na trhu práce,” vysvětlila šéfka NÚV.

Navzdory snaze o prohloubení spolupráce škol a firem se v Česku neplánuje zavedení duálního systému v plném rozsahu, jak funguje například v Německu. Náměstek ministryně školství Jaroslav Fidrmuc zopakoval, že se v českém prostředí počítá jen s využitím některých prvků.

Tuto skutečnost kritizuje EDUin, společnost věnující se problematice vzdělávání. Projekt Pospolu by prý skutečně mohl být pro firmy užitečným vodítkem, jak postupovat.

„Projekt však skončil a na využití jeho výstupů neexistuje žádný konkrétní program. Hlavně ale neexistuje systémová dohoda na finanční účasti průmyslu na praktické části vzdělávání, jako je tomu v Německu,” stojí v jejich tiskové zprávě.