K největšímu počtu zranění dochází na základních školách. Obvykle při tělesné výchově, u studentů středních škol zde vznikne dokonce přes 75 procent zranění.

Na základních a středních školách jde nejčastěji o poranění ruky. Necelá polovina úrazů u dětí v mateřských školách však spočívá v poranění hlavy.

Učitelům může teoreticky hrozit i vězení

Školy mají ze zákona povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví dětí. „Podle zákoníku práce za škodu, která vznikla v souvislosti s vyučováním, odpovídá škola. Ta má tak povinnost nahradit škodu způsobenou žákům základních, středních i vysokých škol,“ vysvětluje Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

„Navíc pedagogům, kteří měli ve chvíli, kdy k úrazu došlo, žáka na starost, hrozí v nejkrajnějším případě i vězení. Trestem v případě ublížení na zdraví z nedbalosti může být odnětí svobody až na jeden rok, popřípadě zákaz činnosti. V případě těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti může být učitel v případě, že porušil důležitou povinnost, odsouzen k trestu odnětí svobody na šest měsíců až čtyři roky,“ pokračuje Jiří Hartmann.

Nejčastější příčinou školních úrazů je nešťastná náhoda nebo neposlušnost. K dalším důvodům patří konflikty na školních chodbách. V těchto případech dochází nejen k lehkým úrazům, ale i k poškození věcí studentů.

„Také zde je za náhradu škody zpravidla zodpovědná škola,“ dodal Hartmann. „Když během potyčky dojde k poškození například mobilního telefonu jednoho ze spolužáků, mohou se rodiče poškozeného obrátit s výzvou k náhradě škody přímo na rodiče studenta, který škodu způsobil, nebo na školu,“ doplnil.

Možností osvobození z tělocviku je více

Ministerstvo školství upozorňuje, že dle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání nesmí časová dotace pro tělesnou výchovu ze zdravotních a hygienických důvodů klesnout pod dvě hodiny týdně.

Co se týká uvolnění dítěte z tělesné výchovy, potvrzení od lékaře není jedinou možností. „Existují další, podle školského zákona dvě,“ uvedla pro Novinky právnička Šárka Dušková z Ligy lidských práv.

„V prvním případě může ředitel školy na žádost zákonného zástupce ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů z tělesné výchovy žáka uvolnit, úplně i částečně. Druhou možností je individuální vzdělávací plán, který se zpravidla vyhotovuje pro žáky se zdravotním postižením. Podle něj je možné žáka z výuky tělesné výchovy uvolnit zcela nebo částečně. Při vypracování individuálního plánu nehraje roli vyšetření lékaře, ale doporučení školského poradenského zařízení,“ shrnuje Dušková.

Bezpečnost je základ

Za zabezpečení objektů škol a školských zařízení je odpovědné vedení školy, potažmo jejich zřizovatel.

Z vyjádření ministerstva školství pro Novinky vyplývá, že je na každé škole, jaký druh zabezpečení zvolí. Bezpečnost na školách je jedním z kritérií, která pravidelně kontroluje Česká školní inspekce.

Případné zvýšení úrazovosti je třeba analyzovat z hlediska příčin, samotný počet úrazů nemusí znamenat zhoršenou péči škol o bezpečnost žáků, připomíná školský resort.

První pomoc

Součástí obsahu tělesné výchovy je tematický okruh Zdravotní tělesná výchova, jehož prvky se preventivně v hodinách tělocviku využívají nebo jsou zadávány žákům se zdravotním oslabením místo činnosti, kterou kvůli svému oslabení provozovat nemohou. Na druhou stranu je jasné, že vyučující sám přihlédne ke konkrétnímu zdravotnímu stavu dítěte.

Sami žáci by měli být v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví informovaní, připomíná ministerstvo. Základní i střední školy mají povinnost vychovávat a vzdělávat své žáky v oblasti poskytování první pomoci.

1. Víte, kolik se na vaší škole stalo za poslední rok úrazů?
2. Jak se tomu snažíte předejít?
3. Máte zkušenosti s tím, že by rodiče kvůli úrazu žáka chtěli po škole odškodnění?
Martin Ševčík, ředitel ZŠ Londýnská, Praha
1. Ve školním roce 2014/2015 se stalo deset úrazů, z toho osm při tělesné výchově.
2. Neustálým rozcvičováním a trénováním obratností, respektive pohybových dovedností.
3. Ano, většina úrazů je odškodněna podle Nového občanského zákoníku.
Iveta Horáčková, ředitelka ZŠ a MŠ U Parkánu, Praha
1. Samozřejmě všechny školní úrazy evidujeme. Máme o nich přehled.
2. Poučujeme žáky o bezpečnosti, trváme na dodržování domluvených pravidel, především v hodinách tělesné výchovy, kde se stává nejvíce úrazů.
3. Rodiče běžně žádají o odškodnění. K němu nám slouží školní pojistka.
Jan Netolička, ředitel ostravského Wichterlova gymnázia
1. Víme to naprosto přesně, vedeme knihu úrazů.
2. Kromě toho, že se vyučující snaží předcházet nebezpečným situacím a že v maximální míře zajišťujeme dohled nad žáky, snažíme se vyhodnocovat úrazy, k nimž došlo, a průběžně upravovat provoz školy nebo například pravidla pro určité akce. Všem úrazům samozřejmě předejít nejde.
3. Žádost o odškodnění podává zhruba 50 procent rodičů žáků s úrazem. Přibližně polovinu z nich nakonec finančně odškodníme. Zajímavé je, že druhá polovina žádostí ztroskotá na tom, že rodiče nedodají požadované podklady. Vzhledem k tomu, že škola má díky zřizovateli výhodnou pojistku, nemá problém s výší finanční kompenzace.