Sonda Rosetta Evropské vesmírné agentury (ESA) vypustila loni v listopadu po desetileté pouti vesmírem na kometu průzkumného robota Philae, který měl především poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.

Molekulární kyslík (O2) na kometě Čurjumov-Gerasimenko musí být podle vědeckého týmu bernské univerzity velmi starý. Pocházet by mohl už z dob vzniku komety a tedy i z dob vzniku sluneční soustavy před miliardami let.

Vědci vysoké množství kyslíku na kometě zjistili na základě analýzy plynů unikajících z tělesa při tání způsobeném přibližováním vlasatice ke Slunci. Molekulární kyslík se ukázal být po vodě (v plynném skupenství), oxidu uhelnatém a oxidu uhličitém k překvapení vědců čtvrtým nejčastějším plynem v atmosféře komety.

Existence starého kyslíku vědce překvapila

V minulosti vědci molekulární kyslík objevili například na měsících Jupiteru a Saturnu. Jeho přítomnost na kometách však dosud vylučovali.

Rosetta už dříve přišla při svých měřeních na vesmírném tělese na přítomnost atomů kyslíku, které vznikají štěpením vodní páry ultrafialovým zářením. Zatímco v zemské atmosféře atomární kyslík velmi rychle reaguje s jinými prvky, v atmosféře komety Čurjumov-Gerasimenko je podle vědců poměrně stabilní.

"Nikdy bychom si nepomysleli, že kyslík může 'přežít' miliardy let, aniž by se spojil s jinými prvky," uvedla Kathrin Altweggová z bernského vědeckého týmu. Pravděpodobné podle ní je, že kyslík ještě před vznikem sluneční soustavy zamrzl v jádru komety.

"Možnost, že by kyslík mohl patřit k prapůvodním látkám, otřese jistě hned několika teoretickými modely o vzniku sluneční soustavy," dodala Altweggová.

Důsledky by mohl mít nový objev také na pátrání po mimozemském životě. Případ komety Čurjumov-Gerasimenko totiž podle Altweggové dokazuje, že přítomnost molekulárního kyslík není automaticky důkazem přítomnosti života.