Článek
„Rodič dá dítěti peníze, aby si koupilo svačinu, a pak je jídelna jediným místem, kde dítě může dostat nutričně vyváženou stravu. Pro některé děti je to jediné zdravé jídlo dne. Že se to nedaří všude, je věc jiná,“ tvrdí Pavel Suchánek z Institutu dietologie a výživy.
„Pokud se dítě stravuje ve školní jídelně, je u něj menší pravděpodobnost výskytu obezity,“ dodal.
Podle něj děti často ani nemají ponětí o tom, co je cizrna, červená čočka a další důležité potraviny. A pokud takovou stravu z domu neznají, pak ani uvědomělí kuchaři ve školních jídelnách nic nespraví, protože děti nebudou jíst jídla, na která nejsou zvyklá.
„Pokud nebudeme schopni vytvořit dostatečnou vzdělávací platformu pro rodiče, aby věděli, jak vypadá zdravá svačina a zdravý oběd, tak nemáme šanci stravování dětí ovlivnit,“ zdůraznil dietolog.
Cílem je rodič
Ocenil proto projekt Strava bez zbytečné chemie, který pomáhá zařadit zdravé potraviny do školních jídelen i bufetů. Snaží se však zapojit nejen školy, ale i žáky a rodiče.
„Zásadním přínosem projektu je to, že děti si to jídlo vytvoří a rodiče si to mohou vytvořit s nimi. Pokud se neposuneme od teorie, kdy ukazujeme obrázek jakéhosi zdravého jídla a neumožníme, aby si to dítě samo vytvořilo a rodič na tom s ním pracoval, tak se dál neposuneme,“ řekl Suchánek.
Takové workshopy pořádají školy, které se do projektu zapojily.
„Dítě si to vytvoří vlastníma rukama, rodič uvidí, že to dítě zvládne, případně ho v tom může podpořit. Máme zkušenost i z jiných projektů, že pokud si to dítě vytvoří samo, tak tu svačinu i sní. Uvědomuje si tu energii i ten čas,“ uvedl Suchánek.
Chce to správné ingredience
„Zbytečnou chemií myslíme konzervanty, umělá sladidla, barviva a glutamáty,“ upřesnila organizátorka projektu Ivana Bednářová Častvajová.
Podle ní je 20 až 30 procent dětí ve školním věku obézních. Pokud je v rodině alespoň jeden z rodičů obézní, je asi 40procentní pravděpodobnost, že i jeho dítě bude obézní, nebo bude trpět nadváhou. U obou rodičů pravděpodobnost vzrůstá na 80 procent.
„Genetické předpoklady jsou, ale nemusí se projevit, pokud má rodina nějaké zdravé návyky. Začíná a končí to rodinou,“ řekla Právu Častvajová.
Jídelnám se snaží zejména ukázat, jak jídlo ochutit, okořenit a propojovat tak, aby bylo chutnější.
„Když se dělá čočková pomazánka, tak si představte klasickou čočku ze školní jídelny, která není poživatelná, a když z toho uděláte pomazánku, tak by to nikdo nejedl. Ale když tam dáte správné ingredience, tak jim to chutná. Ukazujeme jim nové recepty, jiné úpravy, kdy se stejnou čočkou lze udělat dobré jídlo,“ přiblížila Častvajová.
Apelují také na vzhled jednotlivých chodů, protože i estetická stránka věci má vliv na atraktivitu pokrmu.
Vedle toho školy spolupracují s nutričním poradcem. Zatím jejich školením prošlo 16 poradců, do konce roku by jich mohlo být až padesát. Zatím se do projektu zapojilo 40 škol.
