Hlavní obsah

Vysokým školám připadá, že je politici přehlížejí

– Praha

Akademické prostředí má podle předsedy Rady vysokých škol Jakuba Fischera dlouhodobě pocit, že je stranou zájmu politické reprezentace. Stát se každoročně snaží snížit výdaje na jejich činnost, dodal Fischer. Akademici společně s ministerstvem školství každoročně dosahují alespoň meziročního zachování rozpočtu ve stejné výši, ale podfinancování tuzemského vysokého školství to prý neřeší.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační foto

Článek

„Ten pocit máme dlouhodobě. Vždycky se ve volebních programech objevuje, že je vysoké školství a výzkum priorita v zájmu ekonomického a sociálního rozvoje země, ale když se podíváme na reálné činy, tak se nic neděje,“ řekl Fischer.

Vzhledem k demografickému vývoji počet studentů vysokých škol od roku 2010 klesá. Ani v akademickém roce 2015/2016, jehož slavnostní zahájení se ve čtvrtek konalo v Českých Budějovicích, se tento trend nezmění. Návrhy na meziroční snížení rozpočtu bývají vysvětlovány právě klesajícím počtem vysokoškoláků, ale akademici oponují, že zvýšení částky na jednoho studenta přispívá ke zvýšení kvality. V minulosti se navíc škrtalo, i když počet studentů rostl.

Ministryně slíbila dorovnání rozpočtu

„Každoročně je snaha o dramatické snížení výdajů, každoročně se bouříme a každoročně se nám zatím daří vybojovat zachování v absolutních číslech,“ poznamenal Fischer.

Pro rok 2016 hrozil vysokým školám pokles rozpočtu z 21,5 na 20,2 miliardy korun. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ale slíbila, že vysokým školám rozpočet dorovná. „Z pohledu tohoto rozpočtu je to zřejmě maximum možného, ale k optimálnímu stavu to má daleko. Dlouhodobě upozorňujeme, že problém s podfinancováním vysokých škol to nevyřeší,“ doplnil Fischer.

Problém hlavně pro regionální VŠ

Případné škrty by podle něj nejvíce postihly regionální vysoké školy, kde by mohly ohrozit kvalitu výuky. Tyto vysoké školy se snaží poskytovat profesně orientované vzdělávání více zaměřené na praxi, ačkoliv ještě není v české legislativě ukotveno. Současný systém financování se značným vlivem vědecké činnosti více svědčí velkým školám výzkumného typu. „Nejedná se o problém několika konkrétních škol, ale o problém systémový,“ poznamenal Fischer.

Představitelé VŠ také čekají na novelu vysokoškolského zákona, kterou ještě za exministra Marcela Chládka (ČSSD) v březnu schválila vláda. V Poslanecké sněmovně se ale její cesta zadrhla. V červnu ji školský výbor kvůli výměně na ministerském postu odložil na polovinu září, v září na 15. října. „Tyhle průtahy nejsou dobré ani zdravé. Neprospívá to akademické obci, která se neustále připravuje na změny,“ komentoval to Fischer.

K novele už se sešla celá řada pozměňovacích návrhů. Fischer ale věří, že navrhovanou kompromisní variantu poslanci zásadně nezmění. „Rok jsme jednali a seděli nad jednotlivými paragrafy, abychom viděli, jak spolu ladí. Doufám, že se to nezkazí v této fázi legislativního procesu,“ řekl.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám