Článek
Výsledky prověřování znalostí ze šesti předmětů byly zveřejněny už v červnu. Vyplynulo z nich, že uspěla jen pětina žáků devátých tříd. Základní otázky testů ze společenských a přírodních věd zvládli z požadovaných dvou třetin. Nyní inspekce zveřejnila souhrnnou zprávu včetně zjištění, která přinesly žákovské a učitelské dotazníky.
Na otázku, zda ho daný předmět baví, odpovědělo u dějepisu a přírodopisu kladně po 62 procentech dětí. Více než polovina žáků má ráda ještě zeměpis, 49 procent dětí baví výchova k občanství. U fyziky je to jen 41 procent a v případě chemie 39 procent.
Fyzikáři a chemikáři menší zájem předpokládají
Výrazně odlišné než u ostatních předmětů bylo u fyziky a chemie subjektivní porozumění jejich náplni. „Podíl žáků, kteří rozumí alespoň třem čtvrtinám obsahu předmětu, je u fyziky a chemie přibližně o 25 procent nižší než u ostatních předmětů,” uvedla inspekce.
Učitelé se v pohledu na míru oblíbenosti daného předmětu se svými žáky poměrně shodují. Například učitelé fyziky a chemie předpokládají, že žáky tyto předměty většinou nebaví. Hodně se ale liší v pohledu na porozumění danému předmětu.
„Učitelé na rozdíl od žáků předpokládají, že malá část žáků rozumí všemu, ale velmi výrazná skupina žáků rozumí probíranému asi ze tří čtvrtin,” uvedla inspekce.
U každého předmětu hledají pomoc jinými způsoby
Když si děti nevědí s něčím rady, u všech sledovaných předmětů s výjimkou výchovy k občanství nejčastěji požádají o pomoc spolužáky.
V případě výchovy k občanství to asi třetina dětí vůbec neřeší. U dalších zdrojů informací se situace v jednotlivých předmětech liší. U zeměpisu je vysoko postavený internet, u přírodopisu učebnice a ve fyzice a zejména v chemii stoupá role učitele. Pedagogové sami ale předpokládali, že u nich hledají děti pomoc častěji.
Testování se v květnu konalo na 1718 základních školách a 219 víceletých gymnáziích. V devátých třídách a odpovídajících ročnících víceletých gymnázií odpovídalo téměř 58 000 žáků.
