Návrh na povinný poslední rok školky je součástí připravené novely školského zákona, kterou by brzy měla projednávat vláda. Jeho účelem je zejména zapojit do předškolního vzdělávání sociálně znevýhodněné děti, které tak měly být lépe připraveny na vstup do školy.

Nepotřebnost a nepřiměřené náklady

Lesní mateřské školy ale nejsou jediné, které připravované opatření kritizují. Negativní stanovisko k němu má také Asociace předškolní výchovy. Za optimální řešení to nepovažuje ani případová studie zaměřená na tuto problematiku. Její autoři poukazují mimo jiné na skutečnost, že by zahrnulo mnohem více dětí než jen potřebné. Kvůli tomu by byly náklady nepřiměřeně vysoké a nemusely by mít kýžený efekt.

Aktuálně mateřské školy navštěvuje 92 procent pětiletých dětí, kterých je nyní v populaci 110 000. Mimo MŠ tak zůstává zhruba 9000 pětiletých, z nichž je podle analýz a kvalifikovaných odhadů 1500 až 2000 sociálně znevýhodněných.

Děti z lesních školek běžně přecházejí do škol

Povinný poslední rok školky by se mohl odehrávat ve státních i soukromých institucích zařazených ve školském rejstříku. Lesní MŠ do něj ale nespadají a vzhledem k řadě legislativních úskalí zřejmě ani v dohledné době patřit nebudou. Děti přitom z těchto školek běžně přecházejí do škol. „Není tendence taková, že by rodiče odebírali děti na rok, aby něco dohnaly,” řekla Tereza Valkounová.

Děti nemívají problémy ani při zápisu, ani v první třídě. V lesních školkách se při pobytu v přírodě nenásilně koná i předškolní příprava.

„Vypadá to jinak, ale je potřeba v tom vidět. Je spousta příležitostí, jak rozvíjet i správný úchop. Není problém vzít si do batohu i knihu. Běžně se čte v terénu,” vyprávěla předsedkyně asociace. Lesní školky pro stravování a odpočinek dětí zpravidla mají zastřešené zázemí se stolky a židličkami, kde se také mohou děti přípravě věnovat.

Vytrhávání z kolektivu

Pokud by ale byla školka povinná, měli by rodiče dvě možnosti. Buď dítě na rok vytrhávat z kolektivu s tím, že pak půjde zase do jiného, nebo absolvovat byrokracii spojenou s formálním domácím vzděláváním. Ve skutečnosti by se ale tito předškoláci doma nevzdělávali.

„Byl by to Kocourkov. Zbytečná zátěž pro rodiče, školky i pro samotné děti. Navíc je tady otázka zralosti předškolního dítěte na to, aby bylo zkoušeno někým cizím,” komentovala variantu domácího vzdělávání Valkounová.

Problém se přitom netýká jen lesních MŠ. „Je tady spousta dalších zařízení, která nejsou v rejstříku a kterých by se to týkalo. Můžeme mluvit o tisících dětí, kterých by se to nějakým způsobem dotklo,” dodala.