Od začátku jejich měření v roce 1992 se hladiny oceánů zvedly v průměru o 7,6 centimetru, někde ale až o 23 centimetrů. Plyne to z údajů satelitů. Tento jev se nyní zrychluje a nejspíš to tak bude i nadále. Předpovědi hovoří o tom, že do konce tohoto století hladiny stoupnou o 30 až 90 centimetrů.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

”Vzhledem k nynějším poznatkům o rozšiřování oceánů v důsledku (globálního) oteplování a o tání ledovců a ledových příkrovů je prakticky jisté, že zažijeme zvýšení hladiny moří nejméně o tři stopy, pravděpodobně ještě více,” uvedl na webu NASA vedoucí výzkumného týmu Steve Nerem. Ledovec v Grónsku, který pokrývá 856 000 čtverečných kilometrů, v posledních deseti letech ztrácel 303 miliard tun ročně. Antarktický ledovec pak ročně ztrácel 118 miliard tun ročně, ten ale přispívá méně ke zvyšování hladiny oceánů.

Planeta se otepluje, a tak ledovce tají stále rychleji. ”Nehovoříme o nějakém futuristickém scénáři. Údaje zaznamenané v posledních letech mě osobně hodně znepokojují,” upozornil specialista NASA na ledovce Tom Wagner.

Odhady jsou složité

„Některé údaje, které vidíme v datech ze satelitů, působí jako varovný červený praporek - tyto ledovce nemusejí být tak stabilní, jak jsme si dosud mysleli. Změny, které nyní vidíme, vždy přitahují velkou pozornost, ale pro nás vědce musí být prioritou, k jakým změnám to povede zítra,“ řekl glaciolog Eric Rignot.

Zvýšení hladin moří a oceánů o zhruba metr bude ohrožovat oblasti, v nichž nyní žije více než 150 miliónů lidí, především v Asii. Některé tichomořské ostrovy by mohly zcela zaniknout, vážně postižena by byla velká města jako Dháka, Singapur či Tokio. Také ve Spojených státech zvýšení hladiny změní podobu pobřeží, především ve státech jako Florida. Už nyní velké přílivy zaplavují některé ulice Miami, což se dříve nedělo, upozornil Michael Freilich z washingtonského sídla NASA.

Kdy k tomu ale dojde, není jasné. Nerem dodal, že odhady jsou složité, protože hladiny nestoupají všude stejně a stále stejně rychle, Značné rozdíly v jednotlivých oblastech způsobují mořské proudy a také pravidelné cykly, jako Pacifická dekadická oscilace. I tak ale je nutné počítat se značnými dopady na pobřeží.