"Během těch padesáti let bylo uzavřeno více než 200 dohod o přeshraničních zdrojích vody," dodala.

Spory o vodu jsou také mnohem častější uvnitř států, například mezi jednotlivými zemědělci, než na mezistátní úrovni. "Je mýtus, že spory o vodu vedou k válkám," řekla expertka na okraj výroční mezinárodní konference o vodě ve Stockholmu.

Připomněla, že otázka vody je prakticky jediná věc, na níž se dokáže domluvit Izrael s Palestinci a Jordánskem.

O konkurenci o zdroje vody se s oblibou mluví jako o stále častějším prameni konfliktů mezi zeměmi, které bojují o omezené zdroje, fakta to ale nepotvrzují. Podle Sjömanderové Magnussonové se o vodu přou nejčastěji zemědělci a pastevci. Na mezistátní úrovni řada vlád mnohem spíše usiluje o dialog a spolupráci než o silové řešení, uvedla expertka.

Problém je spíše přístup k vodě

Fascinace údajnými "válkami o vodu" jen odvádí pozornost od skutečně naléhavých globálních problémů spojených s vodou, shodují se další vědci. V prvé řadě jde o to, že podle údajů OSN nemá přístup k bezpečné pitné vodě téměř 800 miliónů lidí světa a přístup k civilizovaným hygienickým zařízením postrádá 2,5 miliardy lidí.