Experti proto podle britského listu The Independent varují, že cenou za pokrok v genetice může být odvrácená strana pozitivních přínosů rozvoje oboru – škody na lidském zdraví či životním prostředí, anebo dokonce zneužití k teroristickým účelům.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Tak jako je možné pomocí genových změn dosáhnout toho, aby moskyti přestali být vhodní přenašeči malárie, lze se domnívat, že by je bylo možné genově proměnit tak, aby měli potenciál pro přenos smrtících bakteriálních toxinů na lidi,“ varuje například genetik David Gurwitz z telavivské univerzity.

Nové technologie genetických zásahů, které má na mysli, se zaměřují na podnícení změn v dědičnosti určitých genů tak, aby to vedlo ke změnám v celé populaci. Jde o různé úpravy genů včetně těch, které mají dopad na reprodukci. Jejich změna by mohla způsobit zkázu celé určité populace živočichů či rostlin.

Podle Kevina Esfeldta, jiného experta na nové genové technologie, byl nový postup vyvinut již před deseti lety. Prakticky ho lze ale využívat až poslední dva roky, kdy se už dají přesně a cíleně měnit části řetězce DNA pomocí nástroje zvaného Crispr/Cas9. Esfeldt, který působí na bostonské Harvard Medical School, také popsal, jak se upravené geny šíří z jedné buňky do druhé, takže se nakonec dostanou do všech spermií či vajíček živočicha.

Proti utajování

On a dalších 26 vůdčích genetiků nyní v časopise Science vyzývají, aby vědci, kteří chtějí genové technologie rozvíjet, museli respektovat povinná mezinárodní pravidla. Ta by měla zajistit přísnou ochranu laboratoří, aby se předešlo náhodnému úniku „supernabitých“ geneticky upravených organismů, jež by se mohly rychle šířit v životním prostředí.

Výzkumníci proto navrhli příslušný soubor minimálních bezpečnostních pravidel a vyzvali k veřejné debatě o možných přínosech i rizicích genových technologií.

Část vědců se bojí, že teroristé by je mohli využít k vývoji biologických zbraní proti lidem i na dobytek – upravené geny by se mohly šířit jako epidemie. Časem budou totiž tyto technologie snáze dostupné i levnější.

Gurwitz a další proto žádají, aby se nově vyvinuté technologie přísně tajily. Esfeldt a jeho kolegové naopak soudí, že nejlepší obranou bude široká informovanost o přínosech i rizicích.

Obavy z „řetězové reakce“

Dopad genetických technologií na organismy bývá přirovnáván i k jaderné řetězové reakci, protože upravené geny se mohou  rychle a  bez další pomoci šířit v celé populaci, a to i v případě, že genetická změna není pro organismus výhodná. Možnosti i rizika ukazují pokusy na octomilkách: už po několika generacích byli upraveným genem „infikováni“ téměř všichni jedinci.

Genetici v časopisu Science uvedli, že nové technologie „mají obrovský potenciál k řešení globálních problémů ve zdravotnictví, zemědělství a v ochraně“ životního prostředí. „Pokud s tím vším dokážeme správně naložit, je to mohutný posun, který by mohl svět ohromně zlepšit, ale jen pokud to použijeme moudře,“ soudí Esfeldt.

Lze předpokládat, že by lidé zúčtovali s nemocemi, jako jsou malárie či žlutá zimnice, které přenáší hmyz. Stejně tak lze genetických manipulací využít k odstranění plevele a škůdců, kteří ohrožují úrodu.

Genetici chtějí postavit hráz  pro invazivní druhy, ať už jde o různé druhy krys a potkanů, nebo o ropuchy obrovské, původně šířené k ochraně před škůdci na třtinových plantážích.