Před třemi lety se do programů celoživotního vzdělávání na vysokých školách zapojovalo 52 tisíc lidí, loni jich už bylo téměř 69 tisíc.

Ředitel Vysoké školy manažerské informatiky, ekonomiky a práva (VŠMIEP) Radek Řechka řekl, že na jeho školu se do kurzů celoživotního vzdělávání hlásí studenti ve věku od 25 do 35 let.

„Výhodou programů je jejich intenzita, tedy to, že se většinou soustředí na konkrétní obor, ve kterém pak lze za poměrně krátkou dobu získat široké znalosti a dovednosti,“ uvedl.

Nejčastěji se hlásí ženy

„Největší zájem je o jazyky a předměty ryze praktické, jako je účetnictví, programování nebo marketing. Mezi muži převládá zájem o IT a u žen je to právo,“ dodal.

Zatímco na jeho škole studuje srovnatelný počet mužů a žen, v celostátních statistikách vévodí ženy, konkrétně jich loni studovalo 46 933. Nejčastěji se lidé hlásí na jazykové obory.

Vysoké školy nabízejí různé kurzy, ať už zájmové, nebo zaměřené na výkon povolání. Jejich cena se značně liší, mohou vyjít na pár stovek za semestr nebo i na 200 tisíc. Ale všechny přednášky na VŠ jsou přístupné veřejnosti zdarma.

Univerzity mají také program pro seniory. Posluchačem tzv. univerzity třetího věku se může stát každý občan, který dosáhl důchodového věku, anebo držitel průkazu ZTP pro zdravotně postižené osoby.

Na Univerzitě Karlově je u většiny kurzů podmínkou pro přijetí středoškolské vzdělání s maturitou. V některých případech může být podmínka středoškolského vzdělání prominuta. Poplatek za kurz se pohybuje od stovky do pěti set korun za semestr. Absolventi získají osvědčení Univerzity Karlovy, které je pak slavnostně předáváno v aule Karolina.

Studovat lze i přes internet

Celoživotní vzdělávání je i součástí vládní strategie, která byla schválena v roce 2007.

Podle ní byla v posledních letech ceněna česká pracovní síla hlavně kvůli kvalifikaci, zručnosti, preciznosti a schopnosti pružně reagovat v nenadálých situacích, ale i tak je třeba věnovat zvláštní pozornost novým výzvám.

„Základním předpokladem České republiky pro dosažení úspěchu v moderním, dynamicky se rozvíjejícím ekonomickém prostředí není rozsáhlá surovinová základna ani finanční kapitál. Stěžejním pilířem úspěchu je pro Českou republiku zejména schopnost našich obyvatel obstát na globálním, rychle se měnícím trhu práce,“ stojí v dokumentu.

Možností, jak si doplnit vzdělání, je nepřeberné množství. Jestliže zaměstnavatelé kladou důraz na znalost jazyků, pak není nic snazšího než si najít jazykový kurz. Problém ovšem může být s penězi, protože řádově mohou vyjít na tisícikoruny.

Výuční list už za rok

Někde vyjde hodina výuky na stovku, jinde na 250 Kč. Často se doporučují kurzy v zahraničí, které jsou dražší, zato podle odborníků efektivnější. Samozřejmě i díky samotnému cestování po cizích zemích si člověk svou jazykovou výbavu vytříbí.

Vedle kurzů je ale také k dispozici otevřený školský systém. Střední i vysoké školy nabízejí různé formy studia, které vycházejí vstříc pracujícím. Některé střední školy například nabízejí tzv. distanční formy vzdělávání neboli e-learning, který se uskutečňuje převážně nebo výhradně prostřednictvím informačních technologií. Podle zákona je délka takového vzdělávání nanejvýš o jeden rok delší než doba vzdělávání v klasické denní formě.

Učně zaujme nabídka tzv. zkráceného studia, v jehož rámci lze získat druhý výuční list už během jednoho roku, protože školy mohou uznat všeobecné vzdělání, které je všem školám společné, a věnují se pak jen odborné stránce vzdělání.

Pomohou i rekvalifikace

Některé střední školy v rámci projektu UNIV (www.univ.cz), který koordinuje Národní ústav pro vzdělávání, poskytují rekvalifikační kurzy pro dospělé. Jejich cena se liší podle materiální náročnosti. Různé rekvalifikační kurzy lze dohledat i na internetu, je třeba si dát především pozor, zda mají odpovídající akreditaci ministerstva školství. Nabídky jsou například na webech www.sluzbyapodnikani. cz nebo na www.jobs.cz. Základy obsluhy počítače vyjdou na šest tisíc korun, ale třeba kurz managementu pro praxi stojí 21 tisíc.

Rekvalifikační kurzy nabízí svým klientům v nouzi i úřad práce, který je zároveň zaplatí a přispěje i na další výdaje, pokud musí nezaměstnaná osoba v evidenci úřadu například dojíždět. Záleží však jen na konkrétních úřednících, zda a jaký kurz zvolí. Nezaměstnaný zase může kurz odmítnout.

I po večerech

E-learning se postupně prosazuje i na vysokých školách, oblíbenější jsou ale stále různé druhy dálkového studia, v jejichž rámci je třeba absolvovat 200 až 220 konzultačních hodin, například o sobotách.

Výjimkou nejsou ani večerní formy, kdy se student zapojuje do kurzů několikrát týdně v odpoledních a večerních hodinách 10 až 18 hodin. Časté jsou kombinace různých typů forem vzdělávání.

S volným přístupem k informacím na internetu se lze vzdělávat i doma. Ale k tomu je třeba silné vůle a schopnosti neroztříděné informace na webu kriticky rozebrat.

Může se vám hodit na službě Firmy.cz: