Analýza 74 miliónů úmrtí ve 13 zemích světa mezi lety 1985 až 2012 překvapivě ukázala, že extrémní výkyvy teplot nejsou člověku tak nebezpečné jako mírná snížení či zvýšení proti dlouhodobému průměru.

„Běžně se předpokládalo, že extrémní počasí, zejména vlny veder, způsobuje většinu úmrtí, ale není to tak,“ řekl vedoucí mezinárodního týmu vědců Antonio Gasparrini z Institutu hygieny a tropických nemocí v Londýně.

Zima zabíjela dvacetkrát častěji

Chladné počasí stálo za úmrtím lidí dvacetkrát častěji než horka. Nadměrná zima totiž stejně jako vedro zatěžuje především srdce a krevní oběh, navíc ale přináší riziko onemocnění dýchacích cest a oslabení imunity.

Tým srovnával údaje o úmrtí s ideální teplotou v té které zemi – za Evropu to byly Španělsko, Itálie, BritánieŠvédsko. Zima – mírná i extrémní – byla podle studie odpovědná za 7,29 procenta úmrtí, zatímco teplo za 0,42 procenta. Extrémní teploty přitom byly příčinou relativně malého počtu úmrtí, pouze kolem 1 procenta. Úmrtnost ale stoupla při teplotách mírně nad a podprůměrných (7,71 procenta), přičemž horší bilanci měly chladné dny (6,6 procenta).

Například v Madridu nejčastěji lidé umírali při osmi stupních Celsia, druhá nejnebezpečnější teplota z pohledu zdravotních komplikací a úmrtnosti byla 25 stupňů. Extrémy, což ve vnitrozemí středomořsky „horkého“ Španělska znamená teploty kolem nuly a nad 30 stupňů, neměly podle statistik, které měl tým k dispozici, na úmrtnost významnější vliv.

Kritici: Působí také další vlivy

Tato dosud nejrozsáhlejší studie zabývající se souvislostí mezi teplotou a zdravím se nepochybně odrazí ve zdravotnických doporučeních. Její kritici z řad lékařů ale varují před absolutizováním výsledků s tím, že podle nich nezohlednila další faktory, jako stáří, zdravotní stav, životní úroveň nebo znečištění ovzduší. To naznačují i výrazné odchylky v různých zemích – například na dny s teplotou mimo průměr připadly ve Švédsku pouze 3 procenta úmrtí, ale v Itálii to bylo téměř třikrát víc (11 procent).

Klimatologové mají ke konstatování, že teplotní extrémy nejsou pro úmrtnost tak významné, své výhrady. Podle nich stále častější teplotní extrémy jako důsledek globálních klimatických změn mají na zdraví lidí velký nepřímý vliv, například přes nedostatek vody, změny v zemědělské produkci či šíření parazitů.