S ambiciózním výzkumným plánem v astrobiologii přišli brněnští výzkumníci. Chtějí zkoumat nejen rizika případného prvního kontaktu, ale také mutace nebezpečných pozemských virů a bakterií při působení extrémních vesmírných podmínek.

„Pozemskou biologii známe v intervalu 100 metrů nahoru a 50 metrů dolů, ať už se jedná o vzduch, vodu či zemi. Co je nad a pod touto hranicí, tam máme velké mezery. Pokud do tohoto známého systému vstoupí něco zvenčí, může to znamenat velké nebezpečí. Nemoci jako HIV, ebola nebo ptačí chřipka jsou sice nebezpečné, ale zdaleka ne tak jako to, o čem nevíme, a přitom to do nás může vstoupit. Proto má smysl se věnovat astrobiologii,“ vysvětlil Právu profesor René Kizek.

Pokud nebudeme připraveni, můžeme dopadnout jako indiáni, kteří vymřeli na jim neznámé infekceRené Kizek

Jeho tým z Laboratoře metalomiky a nanotechnologií Mendelovy univerzity v Brně se pro výzkum astrobiologie spojí se Slovenskou organizáciou pre vesmírné aktivity a zkoumání bude probíhat s podporou evropských fondů, Slovenské vlády a nově vznikající slovenské kanceláře Evropské kosmické agentury.

Někteří se možná při zmínce o přípravách na první kontakt ušklíbnou, jiná forma života ale nemusí mít zdaleka jen podobu zelených mužíčků, může se jednat o organismy podobné virům či bakteriím.

„Pokud nebudeme připraveni, můžeme dopadnout jako indiáni, kteří vymřeli na jim neznámé infekce, které tam zavlekli Evropané. Každý den spadnou na Zemi desítky kilogramů hmoty z vesmíru, kamenná tělesa, led. A tam může něco být, je možné, že některé nebezpečné nemoci se na zem dostaly takto, to vůbec netušíme,“ upozornil Kizek.

Viry v extrému

Druhou součástí projektu je výzkum pozemských virů a bakterií při působení extrémního prostředí. Brněnští vědci při vypuštění stratosférického balónu už ověřili, že bakterie v desetikilometrové výšce nad zemí mutují a mění se.

„Chceme pochopit, jestli patogeny jako chřipkové viry či ebola přežijí v takovém extrémním prostředí, jestli se tam nějak mění jejich vlastnosti a jak dochází k mutacím, které mohou být velmi závažné pro život na Zemi,“ nastínil Kizek. Do mnohakilometrových výšek nad zem se mohou bakterie či viry dostat stoupavými vzdušnými proudy nebo například na povrchu letadel.

Výzkum v astrobiologii je obecně velmi náročný. „Pracovat s chřipkou je dost těžké na zemi, natož pak v deseti kilometrech. Jsou to všechno velké výzvy, ale pokud nebudeme připraveni na to, jak postupovat, bude to pro lidstvo špatné,“ varuje Kizek.