Jenže výuka ve školkách zřejmě muže příliš neláká, mnohem častěji působí na vyšších vzdělávacích stupních.

„Myslím si, že učitel by byl v naší školce přínosem, ale od kolegyní, které s mužskými učiteli spolupracují, vím, že někteří rodiče na to pohlížejí trošku s předsudkem. Třeba když jde osprchovat dítě učitelka, tak je to v pořádku, ale když učitel, tak už je nazýván pedofilem,“ řekla Právu ředitelka MŠ Petrovice na Královéhradecku Kateřina Tomášová.

Podle ní hraje roli také nástupní plat vysokoškolsky vzdělaného učitele 20 200 korun hrubého, který pro muže není dost atraktivní. A kariérové vyhlídky také nejsou nijak zářné – po 27 letech praxe by si polepšili o 2350 korun.

Tomášová by přitom učitele ve své školce uvítala jako oživení. „Ženské jsou trochu moc ochranitelky a muž má trochu větší nadhled, nebrzdí ho přehnaně pud sebezáchovy jako učitelky. A vymyslí i spoustu zajímavých činností,“ dodala.

Snílek a tramp

Kromě toho je chlapců ve školkách zhruba stejně jako dívek, a také oni by mohli mít na očích svůj vzor. Obzvláště když při téměř padesátiprocentní rozvodovosti vyrůstá řada dětí v neúplné rodině anebo své otce nevidí, jak je pracovní týden dlouhý.

Jednou z nevypočitatelných planetek v kosmu je sedmadvacetiletý Jan Šrůt z MŠ Semínko v Praze. Ke svému zaměstnání se dostal shodou okolností. Po studiu střední zemědělské školy nemohl najít uplatnění, pak mu ale úřad práce zajistil a finančně podpořil pozici vychovatele v mateřince.

Práce ho zaujala a přihlásil se na pedagogickou fakultu do oboru předškolní pedagogika.

Už při studiích prý budil nadšení pedagogů, později v praxi i od rodičů poslouchal slova chvály, že je ve školce „konečně chlap“.

„Vyloženě mě to okouzlilo, když mi začalo zapadat, jak důležitá práce to je. Také jsem se ptal v rodině, kde máme hned několik učitelů, a zjistil jsem, že bych chtěl pracovat s dětmi v tom smyslu, že bych chtěl něco předat. Baví mě to a naplňuje, vidím výsledky své činnosti. S penězi jsem schopen vyjít,“ poznamenal Šrůt.

V Semínku mají dokonce dva učitele. Dan Pikálek původně vystudoval učitelství pro první stupeň, ale coby „pravověrného trampa“ jej lákalo skloubit práci s dětmi a v přírodě, což mu místní lesní školka umožnila.

Nyní si doplňuje odborné vzdělání pro předškolní pedagogiku, aby o své místo ze zákonných důvodů nepřišel.

Jeho obavy ale asi nechápe drtivá většina mužů. Pedagogické fakulty většinou nejsou cílem jejich ambicí, a předškolní pedagogika už vůbec ne. Jan Šrůt studoval svůj obor s dalšími třemi mladíky, ale do školky nakonec nastoupili dva.

Pomohly by investice?

Za posledních pět let se například na stejný obor Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně zapsal jediný muž.

Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze je situace optimističtější, předškolní pedagogiku tam studuje osm mužů z celkového počtu 254 studentů. A k přijímačkám se mezi 260 uchazeči chystá dalších devět.

Mzdy učitelů jsou mezi absolventy VŠ jedny z nejnižších. Podle údajů z roku 2013 činily průměrně 27 886 korun, zatímco třeba ekonomové si průměrně přišli na 38 460 korun.

Podle děkana zmíněné pedagogické fakulty MU Jiřího Němce má plat významný vliv. „Nejvíc učitelů v mateřinkách jsem viděl v Dánsku a Švýcarsku. Učitelé ve vyspělých zemích jsou mnohem lépe placeni, a to již na úrovni mateřských škol. Stát také daleko více striktně řídí vzdělávání a má jasnou koncepci v tom, kolik učitelů mateřská škola potřebuje,“ sdělil Právu Němec.

Ze statistik vyplývá, že čím vyšší je vzdělávací stupeň, tím vyšší je ochota mužů vyučovat. Mezi 69 562 pedagogy základních škol, je 11 290 mužů. Významná většina z nich je na druhém stupni. Ve sboru 46 424 středoškolských kantorů působí 18 795 mužů.

Může se Vám hodit na službě Firmy.cz: