Článek
„Našli jsme zcela nový způsob, jak použít imunitní systém k boji s rakovinou,“ oznámil Philip Ashton-Rickardt z imunobiologické sekce londýnské univerzity Imperial College (ICL).
„Může jít o převrat v léčbě nádorů a virových nemocí,“ dodal. Imunologové nový protein a jeho vlastnosti objevili při pokusech na laboratorních myších, u nichž zkoumali důsledky různých mutací.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Buňky si budou pamatovat nepřítele
Zvířata, jež mimořádně úspěšně čelila naočkované rakovině a infekcím, měla v organismu neznámou bílkovinu. Vědci ji označili jako lymfocytovou expanzní molekulu – LEM. Její přítomnost se odrážela ve zvýšené produkci tzv. T-buněk, což je nástroj imunitního systému pro likvidaci nemocných a napadených buněk. Ty tělo produkuje při onemocnění ve zvýšené míře, řada typů virů a nádorových bujení však dokáže jejich účinnost efektivně snížit.
LEM ale stimuluje až desetinásobnou produkci T- buněk, takže imunitní protiútok organismu má řádově vyšší šanci patogeny zlikvidovat. Nově objevený protein však přináší organismu i další výhodu – posiluje paměť T-buněk, které tak jsou úspěšnější ve vyhledávání a ničení již známých typů nádorů či virů.
To otevírá možnosti účinné prevence metastáz. Týž protein se podle studie, publikované ve odborném časopisu Science, vyskytuje i v lidském organismu.
„Odhalili jsme, že protein LEM má schopnost regulovat specifické energetické procesy v buňkách, zejména aktivizovat mitochondrie,“ vysvětlil Claudio Amaro z londýnské Univerzity královny Marie (QMUL).
Testy na lidech nejdříve za tři roky
„Objev se odrazí v léčbě široké škály onemocnění nejen rakovinou, ale i chronickými zánětlivými nemocemi a autoimunitními poruchami, jako je například ateroskleróza nebo revmatoidní artritida,“ dodal Amaro.
Nyní vědci musí zjistit, zda je možné LEM aktivizovat vnějším vlivem a zda se jeho účinek může projevit i v lidském organismu. To bude podle odhadu autorů výzkumu trvat tři roky a teprve poté bude možné začít s testy na dobrovolnících.
ICL, QMUL a curyšská ETH a Harvardská univerzita, které na objevu spolupracovaly, si již zažádaly o dva patenty vztahující se k novému proteinu a jeho využití a další práce na hledání použitelné terapie převedly na privátní firmu při ICL. Ta teď bude pracovat na vývoji léčebné látky a optimální terapii.