Vědci zatím nalezli asi deset zkamenělin a předpokládají, že objeví stovky dalších.

Přestože zmíněné dva metry dlouhé zvíře je příbuzné současným mlokům, jeho způsob života se patrně podobal spíše krokodýlům. Lze předpokládat, že lovil ryby. Ve velké tlamě měl podle vědců stovky ostrých zubů. Časopis Journal of Vertebrate Paleontology přirovnal tvar jeho hlavy ke sklopenému záchodovému prkénku.

"Je to v podstatě mlok o velikosti automobilu," prohlásil americký paleontolog působící na britské Edinburské univerzitě Steve Brusatte, který výzkum vedl. "Tito mohutní obojživelníci byli předchůdci dnešních žab, mloků a čolků," dodal.

Metoposaurus algarvensis byl podle BBC na vrcholu potravního řetězce. "Má plochou hlavu a stovky ostrých zubů," upozornil Brusatte.

Připomněl také, že ke konci období triasu (před 230 až 190 milióny lety) byli dinosauři a savci ještě malými a okrajovými druhy a Zemi ovládala monstra typu uvedeného obřího obojživelníka. Některá z nich přitom dosahovala délky až deseti metrů.

Portugalský paleontolog Octavio Mateus s fosílií obojživelníka

Portugalský paleontolog Octavio Mateus s fosilií obojživelníka

FOTO: Francisco Seco, ČTK/AP

Navzdory jejich převaze Metoposaurus algarvensis a živočichové jemu příbuzní vyhynuli na sklonku triasu, kdy světem otřásaly divoké sopečné erupce. "Svým způsobem to bylo vymření těchto tvorů, jež umožnilo dinosaurům a savcům převzít nadvládu," konstatoval Brusatte.

V portugalském regionu Algarve vědci našli fosilie nejméně deseti zástupců druhu Metoposaurus algarvensis a očekávají, že naleznou zkameněliny stovek dalších