Většina z tohoto množství zůstane v atmosféře a putuje dál, do Amazonie spadne asi 27,7 miliónu tun prachu, do Karibiku dalších 43 miliónů.

Pro Amazonii je významný především písek z prohlubně Bodelé v Čadu, která je silně mineralizovaná a proslulá písečnými bouřemi. Řádí tam asi 100 dní v roce.

Fosfor ze Sahary pomáhá vegetaci v Amazonii

Minerální látky v čele s fosforem, kterých je prohlubeň v Čadu plná, jsou v půdě v Amazonii nedostatkové. Písek, který v podobě mikroskopických částic přinesou vzdušné proudy z Afriky, se usadí na listech stromů a dalších rostlin v deštném pralese. Jak je smyje déšť, nebo odpadávají, dostávají se látky do půdy, ty tak mohou dál bujně růst. Fosfor je pro rostliny a jejich vývoj velmi důležitý.

Odborník na atmosférické jevy z univerzity v Marylandu Hongbin Yu odhaduje, že se do půdy pralesů takto ročně dostane asi 22 000 tun fosforu. Stejně velké množství je spláchnuto deštěm do řek. Množství vědci vypočítali odebráním vzorků z Bodelé a ze stanic v Barbadosu a ve floridském Miami.

Množství písku, který se z největší pouště světa dostává na další kontinenty, se mění. Například v roce 2011 ho bylo až o 86 procent méně než v roce 2007. Vědci doufají, že jim záběry ze satelitu pomohou vysvětlit, na čem je množství písku ze Sahary ve vzduchu závislé. Nyní předpokládají, že roli hraje množství srážek v oblasti Sahelu, oblasti stepí pod Saharou s velmi suchým podnebím.

Není vzácný ani v Evropě

Písek ze Sahary se ve větším množství občas dostává i nad území ČR. Naposledy jej mohli lidé v podobě prašných teček například na autech pozorovat loni v dubnu.

Vrstvička saharského písku pokryla Hradec Králové.

Vrstvička saharského písku v Hradci Králové loni v dubnu.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo