Jádro modré planety obestírá celá řada otázek. Pro vědce je totiž v podstatě nemožné jej přímo studovat. Přeci jen, vnitřní část jádra začíná v hloubce asi 5000 kilometrů pod povrchem.

Jak ve skutečnosti všechno vypadá, tak víme jen nepřímo. Jak ale ukazuje nová studie, dobrou pomůckou jsou pro vědce seismické vlny vznikající při zemětřeseních a jejich ozvěny. Z nich jsou totiž seizmologové schopni analyzovat, jak to může vypadat pod povrchem.

My jsme se nyní podívali až do samotného vnitra Země.jeden z autorů nové studie Siao-tung Sung

Podle Liz Ahlbergové z Illinoiské univerzity, je celý proces zkoumání postaven na podobném principu jako dnes již běžné vyšetření pomocí ultrazvuku.

„Představte si, že zemětřesení je pro nás jako kladivo, jež udeří na zvon. Stejně jako mohou běžní smrtelníci slyšet čistý tón, který vzniká rezonancí po úderu kladiva, seismické senzory dokážou ze zemětřesení zachytit ucelený signál,“ podotkla Liz Ahlbergová.

„Tento nápad se využívá už delší dobu, ale doposud především pro zkoumání zemského nitra těsně pod povrchem. My jsme se však nyní podívali až do samotného nitra Země,“ doplnil Siao-tung Sung, jeden z autorů nové studie.

Náčrt uspořádání vnitřní části zemského jádra

Náčrt uspořádání vnitřní části zemského jádra

FOTO: University of Illinois

Díky seismickým vlnám podle Sunga vědci zjistili, že se vnitřek jádra modré planety s největší pravděpodobností skládá ze dvou různých částí. Ve spodní části jádra jsou krystaly železa uspořádány horizontálně, zatímco ve vrchní části jsou uloženy vertikálně - podle osy sever/jih. Doposud si vědci přitom mysleli, že struktura vnitřního jádra je stejná.

Učebnice se zatím přepisovat nebudou

„Může nám to napovědět víc o tom, jak se jádro Země vyvíjelo. Mohlo v něm dojít k velmi dramatické změně. Odhalení podrobností nám může ukázat víc o tom, jak se vyvíjela naše planeta,“ prohlásil Sung.

S jakýmikoliv závěry však vědci zatím nespěchají. „Výzkumníci s podobnými daty doposud ještě nepracovali,“ podotkl pro server BBC Simon Redfern Cambridgeské univerzity.

Stejného názoru je také Sung. Podle něj bude muset vědecká obec nejprve zveřejněná data projít a následně se bude čekat, zda se stejnými závěry přijdou ještě další odborníci. Na přepisování učebnic je tak zatím ještě čas.