Podrobnější zkoumání dospělo k závěru, že v hrobce v řeckém městě Amfipolis byla pohřbena žena starší 60 let, která byla vysoká 1,57 metru. Této ženě patřila jediná lebka, kterou archeologové našli.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Zrekonstruovat se ale podařilo také ostatky dvou mužů ve věku mezi 35 a 45 lety, vysocí byli 1,68 a 1,62 metru. Další ostatky patřily novorozenci a osobě, která jako jediná byla zpopelněna a jejíž pohlaví se nepodařilo určit. V listopadu řecké ministerstvo informovalo o nálezu jediné kostry.

V horbce byly nalezeny také ostatky novorozence.

V hrobce byly nalezeny také ostatky novorozence.

FOTO: Reuters

Našlo se 550 kostí

V současné chvíli je celkový počet nalezených kostí 550, z toho bylo 157 lidských. Zbytek patřil zvířatům, uvedl server Discovery News.

Vědci budou nalezené ostatky dále analyzovat. „Budeme zjišťovat, zda byl mezi pohřbenými příbuzenský vztah,“ uvedlo ministerstvo. Poznamenalo však, že výzkum nemusí být úspěšný, protože nebyl nalezen dostatek zubů a částí lebečních kostí, které se pro starověkou analýzu DNA používají nejčastěji.

Hrobka samotného Alexandra?

Hrobka ve městě Amfipolis je datována do doby 325 až 300 před naším letopočtem a spekuluje se, že by zde mohl být pohřbený někdo z rodiny Alexandra Velikého nebo některý z jeho generálů. Hrob nebyl porušen ani vyrabován.

Okolo pohřební mohyly se táhne skoro 500 metrů dlouhá a tři metry vysoká zeď obložená mramorem. Právě to napovídá, že tam byla pohřbena významná osobnost.

Původně se spekulovalo i o tom, že by se mohlo jednat o hrobku samotného Alexandra. Ten zemřel v roce 323 před naším letopočtem v Babylónu. Jeho ostatky byly však nejspíš převezeny do mauzolea na území Egypta, po hrobce se však slehla zem a přesné místo posledního odpočinku panovníka je stále zahaleno tajemstvím.