Hlavní obsah

Brněnští vědci úspěšně vypustili stratosférickou sondu

Právo, Petr Kozelka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Úspěchem skončil experiment brněnských vědců z Mendelovy univerzity, kteří ve spolupráci se Slovenskou organizací pro vesmírné aktivity vypustili v neděli stratosférickou sondu s unikátními biosenzory, které snímaly vliv kosmického záření na DNA. Vědci chtějí poznatky z projektu využít například při ochraně posádek letadel vystavených tomuto záření při letech ve velkých výškách.

Foto: Mendelova univerzita

Vypuštění sondy předcházela pečlivá příprava.

Článek

Let 4,2 kilogramu vážící stratosférické sondy vypuštěné z letiště ze Spišské Nové Vsi trval necelé tři hodiny a speciální balón ji vynesl do výšky 35 kilometrů.

„Balón musí vydržet náročné podmínky stratosféry. Při startu má průměr dva metry, ve stratosféře se však jeho průměr zvětší až na dvanáct metrů,“ řekl Libor Lenža, ředitel Hvězdárny Valašské Meziříčí, která se na projektu také podílela.

Sonda nesla bakterie

Sonda vyvinutá vědci z brněnské univerzity nesla na svém obalu do stratosféry živé kultury bakterií.

„Bakterie jsou schopny přežít i ve velmi extrémních podmínkách. Do experimentu jsme vybrali kolonie bakterií, které se vyskytují na lidském těle nebo se kterými se běžně setkáváme. Při dnešním letu do stratosféry dosahovala teplota minus 63 stupňů Celsia a tlak blížící se vakuu. V příštích týdnech budeme zkoumat, do jaké míry bakterie přežily nebo jak byly poškozeny,“ prohlásil vedoucí vědeckého týmu z Mendelovy univerzity v Brně profesor René Kizek.

Příprava projektu, testování použitelných materiálů i technologií vědcům zabrala přes devět měsíců.

„Biosenzory chceme dále testovat v dalších letech. Pokud testy potvrdí dnešní výsledky, chceme tuto technologii nabídnout k dalšímu využití nejenom při výzkumu vesmíru, ale i na Zemi. Biosenzory by mohly mít značný přínos například při zjišťování dopadu záření v kosmickém výzkumu na posádky letadel, v radiologických odděleních, v atomových elektrárnách a jinde,“ dodal Kizek.

Reklama

Výběr článků

Načítám