Hlavní obsah

V Antarktidě je nejvíce ledu od roku 1979, vědci nevědí proč

Novinky, zgl

Na Jižním pólu končí zimní období, mořský led obklopující Antarktidu tak touto dobou pokrývá největší plochu. Letos je zalednění rekordní, poprvé v dějinách měření překonala ledová plocha 20 miliónů kilometrů čtverečních. Co způsobilo takový nárůst ledu, vědci zatím s určitostí říct nedokážou.

BEZ KOMENTÁŘE: Plocha ledu okolo Antarktidy dosáhla rekordního, v Arktidě ho naopak ubýváVideo: NASA

 
Článek

Družicové snímky zachycující zalednění okolo Antarktidy zveřejnil tento týden Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Na časosběrném videu je vidět, jak led od dubna až do konce září přibýval.

NASA snímkuje Antarktidu od roku 1979. Plocha zalednění okolních vod se na konci zimního období dlouhodobě pohybuje okolo průměru 18 až 19 miliónů km². Podle vědců je ale patrná rostoucí tendence, a to zhruba od roku 2009.

Foto: Profimedia.cz

Led okolo Antarktidy

Zaledňování nepopírá globální oteplování

Například loni se led rozprostíral na ploše 19,47 miliónů km², což byl tehdy rekord. Ten ale padl letos 20. září, kdy zalednění zabíralo prostor 20,14 miliónů km². Už o dva dny později však vědci naměřili méně, 20,11 miliónů km².

Jak je možné, že led rok od roku stále více roste, i když probíhá globální oteplování? Zaledňování Antarktidy podle vědců teorii oteplování planety přímo nepopírá. Tento jev se prý váže pouze k dané lokalitě, protože například okolo Arktidy ledu ubývá – zalednění letos bylo šesté nejnižší od zahájení měření.

Ne každé místo na povrchu Země má stejné podmínky.
Claire Parkinsonová z NASA

„Není to nic divného pro lidi, kteří se zajímají o oblast klimatu. Ne každé místo na povrchu Země má stejné podmínky. Naším úkolem teď bude vysvětlit, proč je zalednění rekordní,“ uvedla Claire Parkinsonová, která v NASA vede tým zabývající se změnami klimatu.

Krátkodobý trend

Vědci aktuálně pracují hned s několika teoriemi, proč je zamrzlá plocha rok od roku větší. Podle jedné z nich je to dáno zacelováním ozonové díry nad Antarktidou, další hovoří o změně pohybu vzduchových pásem v této oblasti. Právě změna cirkulace atmosféry má tvorbě ledu pomáhat.

Další teorie staví na rostoucí tendenci srážkové situace. Tím jak více prší, totiž klesá salinita oceánu. Méně slaná voda pak zamrzá daleko snadněji. Která s teorií je správná, však vědci zatím vědci s jistotou říci nedokážou.

Trend stále se rozrůstající ledové plochy okolo Antarktidy je nicméně podle předpokladů vědců krátkodobý.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám