Článek
Nejvíce much nachytali v testu češtiny, problematická je i matematika. V jednom případě se odborníci shodli, že řešení, které Cermat pokládá za nesprávné, je ve skutečnosti správné. Otázkou by pak bylo, jak by se Cermat s vyhodnocením úloh vypořádal.
Ukázkové testy zkontrolovali experti společností Kalibro a Scio, které se na testování dlouhodobě specializují. Odborníci jednotlivých firem měli výhrady různého typu, ale na tom, že se Cermat zmýlil v řešení některých úkolů z češtiny, se shodují (viz ukázka níže).
Podle šéfa Kalibra Oldřicha Botlíka se jedná o stejné chyby, jakých se Cermat dopouštěl i u státních maturitních testů, které rovněž připravuje.
Dvě různé logiky
„Už v diskusích kolem maturitních testů se ukázalo, že spojení ‚je v souladu‘ chápou v Cermatu odlišně od běžného vědeckého úzu – a při takovém rozporu je podobný výraz v zadáních testů prostě nepřijatelný, neboť činí úlohu nejednoznačnou. To už jsme ovšem češtinářům v Cermatu marně vysvětlovali před třemi lety. Oni vlastně chtějí, aby v testu z češtiny děti používaly jinou obecnou logiku než v testu z matematiky,“ sdělil Právu Botlík.
A podle Scia je sporná hned i další úloha, která má mít jen jedno řešení, ale podle Scia má čtyři řešení.
Výhrady pak má Scio k dalším čtyřem úlohám. Jednou má výchozí text za zbytečně dlouhý, jindy prý není v zadání náležitě zdůrazněno, co se po žákovi přesně chce; a úloha na opravu pravopisných chyb zase podle Scia připomíná spíše testování pozornosti, než češtinářských dovedností. To vše může v důsledku studenty, kterým jde o životní zkoušku, poškodit.
Příliš formalismu?
Botlík předložil výhrady obecnějšího charakteru. „Předložené soubory jsou esencí toho, co žákům na škole vadí, co je mnohým oprávněně k smíchu a řadu z nich dokonce zbytečně znechucuje a odrazuje od dalšího vzdělávání. Situace, jimiž se testové úlohy zabývají, jsou zpravidla velmi umělé. Zvláště v matematice bude pro žáka ze všeho nejobtížnější prokousat se formalismem zadání,“ uvedl Botlík.
Jeho kritika „posedlosti Cermatu terminologií“ se týkala třeba matematické úlohy, která má podle něj přivést žáka k přemýšlení o tom, zda se úhlu 90º už říká „tupý“, nebo ještě ne. „Jako matematik si jsem naprosto jist, že o tohle v matematice opravdu nejde. Jak je ovšem vidět, v českém školství se může stát, že neznalost podobné marginálie povede k nepřijetí žáka na střední školu, na kterou se hlásí,“ uvedl Botlík.
Ale i nad dalšími zadáními se podivoval. „A co si asi žáci pomyslí o autorovi úlohy, který je nutí posuzovat pravopisnou správnost blábolu představovaného větou ‚Za třicetileté války zemřelo v českých zemích mnoho obyvatel, při letošním výročí si však na ně nikdo ani nevzpomněl‘?“ ptá se Botlík.
Pochvalu má matematika
Pochvalu si autoři testu vysloužili za to, že do matematických úloh zařadili i úlohy bez nabídky odpovědí, zvané „otevřené“.
„Po skandálech u státní maturity se ovšem obávám, že to přinese obrovské problémy se sjednocováním hodnocení,“ dodal. Žák totiž může přijít s originálním řešením, které hodnotitel nemusí předpokládat.
I experti Scio vyjádřili podobné pochybnosti: „Někteří studenti neradi píší, většina procesu jim proběhne v hlavě a psát celý postup jim připadá zbytečné, když už znají výsledek. Jak budou hodnotitelé posuzovat úlohu, kde bude chybět většina postupu, ale bude mít správný výsledek? A na druhé straně jak posoudí úlohu, kde bude sice naznačen dobře postup, ale numerickou chybou dojde student k chybnému výsledku?“
Odvolání se táhne
Cermat od roku 2010 připravuje státní maturitní testy z češtiny, matematiky a cizích jazyků. Kolem testů se ale od počátku šířily kontroverze. Podle kritiků například nebyly vždy srovnatelné. Nejkřiklavějším případem byly matematické testy z roku 2012, kdy Cermat musel uznat, že byly příliš náročné a zpětně snižoval hodnocení. Většinou ale kritiku odmítal.
Proti maturitním testům se odvolává několik tisíc studentů ročně, jen zlomek uspěje. Studenti mohou podávat odvolání do 20 dnů od zveřejnění výsledků, ministerstvo školství musí vydat verdikt do 30 dnů.
Přijímačky mají vyjít na asi 10 miliónů korun ročně, což zhruba odpovídá cenám, za které Scio připravuje přijímací testy pro školy sedmi krajů. Podle ministra školství Marcela Chládka je kritika státních přijímaček motivována tím, že ministerstvo bere soukromé firmě „kšeft“. Nicméně ředitel Scio Ondřej Šteffl už se nechal slyšet, že firma vydělá na doučování k přijímačkám.
Zato Kalibro odmítá „snížit se“ k přípravě žáků na testy Cermatu s tím, že se nadále bude soustředit na „inovativní“ školy.
| Rozpory v testech |
|---|
| Výchozí text k úloze 2 |
| Celkem 106 dokumentárních filmů z produkce 44 zemí uvede letošní ročník Mezinárodního festivalu dokumentů o lidských právech Jeden svět, který začíná 6. března v Praze. Díky uváděným snímkům se během deseti festivalových dní bude moci pražské publikum podívat do 72 zemí světa a seznámit se s tamní situací v oblasti lidských práv. Kromě festivalových „stálic“, jakými je Afghánistán, Bělorusko, Barma nebo Čína, nabídne Jeden svět 2014 poprvé i poměrně neobvyklá místa – například Salvador, Sýrii, Jemen, Grónsko či souostroví Maledivy. |
| Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je v souladu s informacemi obsaženými ve výchozím textu (A), či nikoli (N): |
| 2.1 Čínské filmy zabývající se lidskými právy budou letošní festivalovou novinkou. |
| 2.2 Na festival Jeden svět, který bude trvat deset dní, zavítají také diváci z Afghánistánu nebo Běloruska. |
| 2.3 Letos na filmovém festivalu Jeden svět soutěžilo se svými filmy 72 zemí z celého světa, diváci mohli zhlédnout 106 filmů. |
| 2.4 Čeští diváci budou mít v rámci festivalu možnost vycestovat do neobvyklých míst, například do Salvadoru, Sýrie nebo Jemenu, a zažít tak na vlastní kůži tamní život. |
| Typ úlohy: uzavřená – svazek 4 dichotomických úloh |
| Řešení dle Cermatu: NE – NE – NE – NE |
| Komentář Scio: Úloha 2.2 nemá správné řešení. O divácích z Afghánistánu nebo Běloruska není v textu zmínka, proto nelze rozhodnout, zda je toto tvrzení v souladu nebo rozporu s informacemi z výchozího textu. Úloha 2.4 také nemá správné řešení. Ani o možnosti vycestování v rámci festivalu do zahraničí se v textu nic nepíše, nelze tedy rozhodnout, zda je toto tvrzení v souladu či rozporu s úvodním textem. |
| Komentář Kalibro: Jestliže (viz úloha 2.2) na festival zavítají také diváci z Afghánistánu nebo z Běloruska, je to v souladu s ukázkou, protože ta neříká nic o tom, z jakých zemí budou diváci tvořící pražské publikum. Přidáním tohoto tvrzení k obsahu ukázky nevznikne spor. |
| Ukázka úlohy 3 z ČJ |
| Přiřaďte k vynechaným místům (*****) ve větách (3.1–3.3) odpovídající slovo (A–E) tak, aby věty dávaly smysl: (Každé slovo můžete přiřadit pouze jednou.) |
| 3.1 Mezi ***** symboly patří žezlo a koruna. |
| 3.2 Poddaní museli každý den těžce pracovat na ***** louce. |
| 3.3 Kvůli králově lstivé a ***** povaze vznikalo na dvoře mnoho sporů. |
| A) panské |
| B) panické |
| C) panenské |
| D) panovačné |
| E) panovnické |
| Typ úlohy: uzavřená – přiřazovací |
| Řešení podle Cermatu: 3.1 – E; 3.2 – A; 3.3 – D |
| Komentář Scio: Úloha 3.1 má čtyři správná řešení (A, B, C a E). Jedná se o nevhodnou úlohu, protože je založena na aplikování dějepisných znalostí. Jelikož se ale jedná o test z českého jazyka a v zadání úlohy není uvedeno, že máme brát při řešení v potaz historické reálie, je třeba přistupovat k řešení úloh z jazykové stránky, nikoli dějepisné. Významově i jazykově se do věty v této úloze hodí čtyři slova – žezlo a koruna mohou být symboly panskými (tedy náležejícími pánům), panickými, panenskými i panovnickými.Úloha 3.2 má dvě správná řešení (A a C). Spojení „panenská louka“ je sice zvláštní, ale významově v pořádku. |
| Komentář Kalibro: Opravdu si v Cermatu myslí, že si patnáctiletí žáci budou plést význam slov panský, panický, panenský, panovačný a panovnický? |
| Komentář Oldřicha Botlíka k problematice testů: |
|---|
| Jakýkoli test administrovaný státem plošně (a v tomto případě navíc s potenciálně závažným důsledkem pro testovaného žáka) je velmi silným nástrojem kurikulární politiky. Obsah testu a formát testových úloh sdělují žákům, rodičům a především učitelům, které výsledky vzdělávání pokládá stát za důležité. Co mají děti umět: Něco smysluplného vytvořit, nebo zaškrtnout správnou odpověď v nabídce? Bude-li stát zkoušet zaškrtávání, budou učitelé učit žáky zaškrtávat. Není třeba dlouhých rozborů k tomu, aby bylo zřejmé, že převažující formát testových úloh a zaměření většiny z nich odporují probíhající kurikulární reformě. Dávají školám zřetelný signál: reforma skončila, správně jste vyučovali před ní. Takto pojaté plošné testy jsou neodůvodnitelnou snahou vrátit české školství nejméně o pětadvacet let zpět, která poškodí především tzv. inovativní školy. Ta snaha už naštěstí nemůže být úspěšná, i když vnímám, že hodně lidí po jejím úspěchu silně touží.Lze také čekat řadu argumentů na podporu centralizovaných přijímacích testů: že konečně vrátí do škol silnou motivaci pro žáky, že poskytnou objektivní informaci o výsledcích vzdělávání, že zabrání tomu, aby se slabí žáci dostávali na gymnázia apod. S většinou podobných argumentů lze s úspěchem polemizovat: například o nevhodnosti tzv. vnější motivace se všichni budoucí učitelé dozvídají v hodinách psychologie, pak složí z psychologie úspěšně zkoušku, a až přijdou do školy, většina z nich začne po vnější motivaci volat. Nechápou, že problém není u žáků, ale na straně školy – žáci jen dávají najevo, že je zajímají jiné věci, že jim nevyhovují metody výuky, že nevidí, jak učivo souvisí s jejich životem, že si ve škole připadají jak ve skanzenu. A na rozdíl od žáků před třiceti či čtyřiceti lety se už školou a učiteli nenechají zlomit – řeknou si „Vlezte mi na záda!“ Atmosféra ve společnosti se změnila a škola to musí vzít na vědomí. Zatím se tomu leckde brání a hledá ochranu například u plošných testů. Tím ale jen ke škodě nás všech oddaluje proměnu, kterou bude muset tak jako tak projít.Domnívám se, že na Ministerstvu školství by si měli rozmyslet, zda hodlají navázat na Rámcový vzdělávací program (například ho „upgradovat“, učinit ho srozumitelnějším, metodicky daleko silněji podpořit školy a učitele), anebo naopak oznámí oficiálně, že se od cesty nastoupené v roce 2005 distancují. Pokud učiní to druhé, mělo by ministerstvo doprovodit takový krok přesvědčivými analýzami a odůvodněním – jinak by potvrdilo dnes poměrně rozšířený dojem, že mezi ministry Dobešem a Chládkem jsou jen nepodstatné rozdíly. Pokud MŠMT hodlá i nadále postupovat směrem udaným v roce 2005, mělo by věnovat daleko větší pozornost tomu, jaké zásahy do systému bude provádět a kterým osobám svěří jejich realizaci. Jsem přesvědčen, že ani autoři státní maturity, ani autoři předložených ukázek přijímacích testů na takový úkol nestačí. Samozřejmě, že „něco“ už dodali a ještě nejspíš dodají – mnohokrát jsem se už ale přesvědčil o tom, že širším souvislostem své práce příliš nerozumějí a ani jim nechtějí věnovat pozornost. Oni prostě víceméně otrocky realizují zadání pocházející od lidí, kteří věci rozumějí ještě méně než oni. To pokládám od MŠMT za krátkozraké a velmi nezodpovědné.Je myslím stále jasnější, že záměr zavést centralizované přijímací testy (podobně jako záměr zavést státní maturitu) vychází z fatálního nepochopení situace, v níž se české školství nachází. Testy státní maturity jsou dnes kvalitním školám k smíchu (a k ničemu) a my se domníváme, že přijímací testy čeká podobný osud. Stamilióny zbytečně vynaložených finančních prostředků, neuvěřitelné množství práce navíc, kterou státní maturita zatížila školy a učitele, neustálé zmatky a tisíce žáků poškozených nekvalitní prací Cermatu a jím vyškolených hodnotitelů (poškozeným žákům dal v srpnu t. r. svým usnesením za pravdu rozšířený senát Nejvyššího správního soudu a myslím, že stejné stanovisko zaujme rovněž u přijímacích testů na střední školy) – to vše by mělo být pro MŠMT mementem, z něhož se mohlo poučit.Zatím se ovšem zdá, že se nepoučilo téměř v ničem. Spouští další rozsáhlý projekt, který jde proti hlavním cílům základního vzdělávání, jež ministerstvo samo deklarovalo. |
| Autor je matematik a šéf Kalibro |