První pozorování odpařované vody prokázala data z mikrovlnného spektometru MIRO sondy 6. června, když byla Rosetta od komety vzdálená 350 tisíc kilometrů, uvedla Evropská vesmírná agentura (ESA). Od Slunce byla v té době 583 miliónů kilometrů daleko. Objem vody, který kometa ztrácela, byl podle vědců zhruba 300 mililitrů každou vteřinu.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Vždy jsme věděli, že uvidíme vodní páry vycházející z komety, ale byli jsme překvapeni tím, jak brzy jsme je zaznamenali,“ popsal Sam Gulkis z laboratoře NASA v kalifornské Pasadeně.

„Takovouto rychlostí by kometa naplnila plavecký bazén olympijských rozměrů za sto dní. Ale s dalším přibližováním ke Slunci se rychlost tvorby plynu výrazně zvýší. Díky Rosettě máme skvělou možnost pozorovat zblízka tyto změny a dozvědět se o nich víc,“ dodal.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Sonda Rosetta míří ke kometě Čurjumov-Gerasimenko

Zdroj: Reuters

Kromě vody komety z velké části tvoří oxid uhličitý, metan a čpavek. Mikrovlnný spektometr MIRO na sondě má za úkol zjistit množství těchto jednotlivých složek a stanovit, z čeho přesně je jádro komety a jak se z této pevné části dostávají na povrch.

Kometa Čurjumov-Gerasimenko se spolu se sondou Rosetta přiblíží ke Slunci na nejkratší vzdálenost v srpnu 2015. Rychlost i změny v odpařování vody a plynů v závislosti na vzdálenosti od Slunce jsou klíčové pro další výzkum i budoucí projekty.

„Odborníci z (projektu) Rosetta také využijí výsledky pozorování při plánování budoucích misí, kdy se budeme pohybovat v blízkosti jádra komety,“ uvedl Matt Taylor z ESA.

Kometa se jmenuje po svém objeviteli, Ukrajinci Klimu Ivanoviči Čurjumovi, a fotografce Světlaně Ivanovně Gerasimenkové.

Dřív než ji Slunce roztaví

V úterý byla Rosetta od komety Čurjumov-Gerasimenko 58 557 kilometrů. Než se dostane k cíli cesty, uběhne ještě 36 dní a piloti ESA budou muset provést ještě šest z celkových deseti přibližovacích manévrů.

Pokud budou úspěšní, teprve pak sonda „zakotví“ na oběžné dráze komety. Na jejím povrchu pak má přistát výzkumný modul Philae.

ESA vyslala sondu do vesmíru v březnu 2004. V květnu pak Rosetta úspěšně provedla první z plánovaných velkých brzdících manévrů. Začátkem srpna by měla kroužit jen 100 kilometrů nad povrchem komety. Modul na ní musí přistát dřív, než se dostane příliš blízko Slunci a to roztaví její zledovatělý povrch.