Článek
Modul nese zatím pracovní název LDSD. NASA počítá s jeho využitím nejprve při dopravování těžkých nákladů na Mars, postupně by však měl na čtvrtou planetu sluneční soustavy dopravovat také astronauty.
Startovací rampa na vojenské základně na havajském ostrově Kauai.
LDSD byl vypuštěn v sobotu z vojenské základy na havajském ostrově Kauai, kde jej ze startovací rampy vynesl balón naplněný héliem až do stratosféry. Poté, co modul dosáhl výšky 37 kilometrů, začal volně klouzat k zemskému povrchu.
Chvíli nato se ale zažehly raketové motory, jež vynesly disk až do výšky 55 kilometrů. Rychlost modulu díky raketovému pohonu čtyřnásobně překonala rychlost zvuku.
Padák se při opětovném klesání k zemi sice otevřel, ale podle expertů z NASA ne zcela správným způsobem.
Nejdůležitější byla závěrečná část testu, která však nedopadla zcela podle představ vesmírného úřadu. Při opětovném klesání k zemi se měl otevřít obří padák, jenž by zajistil měkké přistání modulu. Padák se sice otevřel, ale podle expertů z NASA ne zcela správným způsobem.
Právě padák, který má v průměru bezmála 34 metrů, je na LDSD jedním z největších vylepšení. Je tak obrovský, že jej NASA nemůže testovat ve svých větrných tunelech. Modul, jenž nesl předloni na Mars tunové vozítko Curiosity, měl padák poloviční.
Raketové motory vynesly disk až do výšky 55 kilometrů.
Současné moduly ale podle expertů nestačí pro přenášení větších nákladů s hmotností přesahující dvě tuny. Nehodí se tedy ani pro transport astronautů, což by měl ale nový vesmírný talíř změnit.
Test LDSD trval bezmála tři hodiny. Vědci jej plánovali dlouhou dobu, kvůli nepřízni počasí jej však americký vesmírný úřad už šestkrát odložil. Další zkušební lety by se měly uskutečnit během příštího roku.