Článek
Vědci označují objevenou planetu za Superzemi, jak se nazývají planety Zemi podobné, ovšem větší. Gliese 832c je nejméně pětkrát masivnější než naše mateřská planeta. Obíhá kolem své hvězdy jednou za dobu odpovídající 36 pozemským dnům, ale v menší vzdálenosti než Země kolem Slunce. Energii však dostává zhruba stejnou, neboť její hvězda je červený trpaslík a vyzařuje méně světla a tepla než Slunce.
Výzkumníci se proto domnívají, že tento svět by teoreticky mohl být schopen hostit život v nám známé formě, na planetě mají dokonce panovat podobné teploty jako na Zemi, nicméně s velkými výkyvy v jednotlivých ročních obdobích.
Planeta s prioritou
„Gliese 832c je jednou ze tří planet nejpodobnějších Zemi. A zároveň je nám ze všech nejblíže, takže se na ni prioritně zaměří další pozorování,” řekl Abel Mendez Torres, ředitel Laboratoře pro výzkum obyvatelnosti planet na University of Puerto Rico.
„Za předpokladu podobného složení atmosféry, jako má Země, lze předpokládat i podobné teploty, ačkoliv s velkými sezónními výkyvy,” dodal.
Složení planety a její případná atmosféra však nadále zůstávají otazníkem.
„Zatím se nám tento planetární systém sestávající z jedné hvězdy a dvou planet jeví jako zmenšená verze naší sluneční soustavy. Vnitřní planeta by se mohla podobat Zemi, zatímco ta vnější je gigant podobný Jupiteru,” stojí ve zprávě týmu astronomů.
Gigantická, Jupiteru podobná planeta Gliese 832b byla objevena už v roce 2009 a mohla by ve vývoji celého systému Gliese 832 hrát podobnou roli jako náš plynný obr.
Srovnání velikosti některých dosud známých exoplanet s velikostí planet naší sluneční soustavy
Její menší sestra, nově objevená 832c, je nyní zařazena v katalogu obyvatelných exoplanet spolu s dalšími 23 vesmírnými tělesy. Jen za letošní rok se počet těchto planet téměř zdvojnásobil.
Šéf australského výzkumného týmu Robert Wittenmyer odhalil existenci Gliese 832c pozorováním drobného kmitání v pohybu její mateřské hvězdy způsobeného gravitací planety. Toto vychylování bylo potvrzeno prostřednictvím tří pozorovacích zařízení: spektrografem anglo-australského teleskopu v Austrálii, spektrografem Carnegie Planet Finder na teleskopu Magellan II v Chile a spektrografem HARPS, který je součástí teleskopu Evropské jižní observatoře rovněž v Chile.