Podle dopisu adresovaného časopisu Nature a citovaného stanicí BBC vědci varovali před „ekologickou katastrofou“ a „chaosem v tamější unikátní fauně“ a vyzvali k urychlenému jednání. Jde především o to, aby rychle se množící obojživelník neotrávil svým jedem nepřipravené místní predátory a nezavlekl na ostrov smrtící choroby. Mezi ně patří například infekční onemocnění způsobené houbami, které hubí obojživelníky po celém světě.

„Trápí nás to, protože Madagaskar je úžasně bohatý místními druhy - rostlinami, zvířaty i obojživelníky, kteří se jinde nenacházejí,“ uvedl jeden z autorů studie Jonathan Kolby z australské univerzity Jamese Cooka v Queenslandu. „A tento jediný druh je dokáže všechny zlikvidovat,“ prohlásil na adresu jihoasijské ropuchy (Duttaphrynus melanostictus).

Ta je o něco menší než její příbuzná ropucha obrovská (Rhinella marina), která pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Tato žába byla v Austrálii ve 30. letech minulého století uměle vypuštěna, aby zredukovala přemnožené drobné škůdce. Od té doby se však její počty odhadují na stovky miliónů a zcela vytlačila původní druhy.

Je zapotřebí rychle jednat

Podobná situace se nyní očekává i na Madagaskaru. Ropuchy jihoasijské, které se na ostrov dostaly pravděpodobně jako černí pasažéři v některém z námořních transportních kontejnerů, jsou podobně jedovaté jako jejich větší kolegyně a fauna na ostrově není na jejich přítomnost připravena. „Živočichové tam nebyli nikdy vystaveni toxinům ropuchy jihoasijské a zřejmě se u nich nevyvinuly žádné způsoby ochrany,“ vysvětlil Kolby.

Podle něj a dalších deseti signatářů dopisu jsou tyto ropuchy schopny zcela vyhladit původní druhy a do oblasti zavléct infekční choroby.

„Otázka je, můžeme je stále ještě zlikvidovat? Zachytili jsme to dostatečně brzo, abychom je mohli vymýtit? Všichni doufáme, že ano,“ uvedl vědec, podle něhož musí vláda na ostrově a přírodovědci co nejrychleji jednat.