Vědci z neziskové organizace Explore Mars, která působí v Beverly v americkém státě Massachusetts, mezi nimiž nechybí GIlbert Levin, který se podílel i na projektu NASA Viking Mars v roce 1976, zdůrazňují, že podmínky na povrchu Marsu vzniku a zachování života příliš nevyhovují. Myšlenka hledání pod ním však není nová, nízká hustota atmosféry a nedostatek kyslíku vzbudily už dříve otázku, jestli není lepší hledat spíše pod zemí a povrchu rudé planety si všímat jen okrajově.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Pro sondy, které dosud byly k Marsu vyslány, není však jednoduché pod silnou vrstvu prachu proniknout. Řešením může být Exolance, projekt, podle něhož bude vesmírné plavidlo u Marsu vybaveno nosiči malých raket, jež vyslány k povrchu rudé planety jej díky své průbojné špici prorazí a uhnízdí se v hloubce až pěti metrů. Místo výbušniny budou obsahovat komunikační systém a čidla schopná zjistit organické procesy pod povrchem. Poté se spojí s lodí a ta získané informace odešle k Zemi.

Tým předpokládá, že bude moci prototyp raketky odzkoušet ještě letos v Mohavské poušti, na níž vládnou podobné podmínky jako na Marsu. Podle něj by mohl být projekt Exolance využit už při nějaké z nejbližších misí NASA, například v roce 2016.