Hlavní obsah

Jak vzniká měsíc? Sonda Cassini našla jeho zárodky v prstenci Saturnu

Malý světelný objekt na vnějším okraji prstenců Saturnu by v budoucnu mohl být dalším měsícem Marsu. Myslí si to alespoň vědci, kteří analyzovali snímky sondy Cassini. Objekt je velmi malý, v průměru měří jen 1200 kilometrů, a není tak jisté, jak dlouho případné odloučení od prstence „přežije“.

Foto: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute

Detailní snímek prstence Saturnu, malý světlý objekt je možné pozorovat na jeho vnějším okraji.

Článek

Vědci světlý bod tvořený ledem pojmenovali Peggy. Už neporoste, naopak je nebezpečí, že se rozpadne. „ Nikdy předtím jsme nic takového neviděli,“ řekl Carl Murray z univerzity Queen Mary v Londýně. „Možná se díváme na zrod, na chvíli, kdy objekt opouští prstence a stává se měsícem.“

Saturn má celkem 62 měsíců, čím jsou vetší, tím jsou od samotné planety vzdálenější. Pro astronomy jsou tyto měsíce často zajímavější než samotná planeta. Spekuluje se, že na některých z nich by mohl být život. Prokázali například, že na Titanu existuje atmosféra tvořená hlavně z metanu. Na jeho povrchu je vulkanická činnost, jsou tam řeky a kanály. Tečou v nich většinou různé uhlovodíky. Byl objeven už v 17. století.

Vědci předpokládají, že všechny satelity Saturnu pocházejí právě z jeho prstence tvořeného z 90 procent částicemi velmi tvrdého ledu.

Foto: NASA

Prstenec Saturnu, ve vnějších zónách se nachází více ledu (znázorněn modrou barvou) než v těch vnitřích.

Peggy je tak malá, že je podle vědců možné, že žádný další měsíc už z prstence nevznikne a jejich vývoj u této planety je u konce. Murray a jeho kolegové předpokládají, že velké měsíce vznikaly v době, kdy byl prstenec mnohem větší, postupně se tvořily menší a menší.

Co s Peggy bude, není jasné. Buď zůstane v prstenci a jiné částice ledu ji rozbijí, a jako měsíc tedy nevznikne, nebo se odpoutá a pokusí se „přežít“ mezi ostatními.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám